Meteor o kongresu rozehnaném tanky, stárnutí mozku a bludných hvězdách

Jak okupace rozehnala 4000 geologů

Okupace srpen 1968|foto:Stanislav Šťastný , Český rozhlas

Představte si, že organizujete obří kongres, na který má přijet na 4000 geologů z celého světa. Akce začíná, probíhají exkurze do geologicky zajímavých lokalit i v příhraniční, vše vypadá na velký úspěch. Na druhý den jste zváni s delegací nejvýznamnějších geologů na audienci k prezidentovi republiky. Nebylo by na tom nic zvláštního, kdyby nebyl 20. srpen 1968 a v noci neobsadili Československo tanky. Co dál? Půjde pokračovat?

V tu chvíli si uvědomíte, proč vás nechtěli v NDR pustit na jedno místo – už se tam hromadila vojska. Doprava v Praze kolabuje a delegáti kongresu začínají prchat. Na své neopakovatelné zážitky z kongresu, který rozehnaly tanky, vzpomíná Arnošt Dudek z České geologické služby, která slaví 100 let své existence.

Galileo Galilei u soudu

Galileo Galilei|foto:Český rozhlas

„A přece se točí!“ Je známý výrok Galilea Galileiho jen mýtem? Co se nelíbilo církvi na jeho učení, že ho donutila jej odvolat? Při tom Galileo Galilei má obrovskou zásluhu v tom, že jako první použil dalekohled k pozorování vesmíru.

Objevil měsíce Jupiteru, fáze Venuše, Saturnův prstenec nebo že Mléčná dráha není mlhovina, ale plná hvězd. Co se tehdy odehrálo, jsme si přiblížili v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Co by říkal Pythagoras na virtuální realitu

Virtuální realita|foto:Gerd Altmann, Pixabay

Pythagoras nepřišel s Pythagorovou větou jako první a jeho zájmy byly jiné. Zabýval se například hudbou. V jeho době se vyučovalo tzv. kvadrilium – aritmetika, geometrie, astronomie a hudba. Pythagoras objevil poměry mezi délkou struny a výškou tónu. Začal přemýšlet nad tím, jestli se i celý vesmír neřídí poměry čísel.

Byla by to velká harmonie ve vesmíru, kdyby tomu tak bylo. Právě hra s čísly a jejich poměry je i základem virtuální reality, kterou používáme dnes třeba pro počítačové simulace. Matematik Petr Klán se zamýšlí nad tím co by na to říkal právě Pythagoras se svým myšlením o světě.

Stárnutí a lidský mozek

Stárnutí mozku |foto: VSRao, Pixabay

Bertrand Russell, filosof a matematik, byl už v pokročilém věku vyzván k přednášce o stárnutí. Vystoupal za řečnický pult a spustil: „Stáří má spoustu výhod…“ Pak se odmlčel na tak dlouho, že se v sále začal rozléhat šum, jestli se starým pánem něco není.

Russell nabral dech a pokračoval: „…jenom si na žádnou nemohu vzpomenout.“ Tahle historka se vypráví mnoho let, protože jasně ukazuje, jak se v lidském mozku ve vyšším věku začíná projevovat stárnutí. Právě nad touto etapou se zamýšlí MUDr. František Koukolík.

Naší galaxií putují bludné hvězdy

Sprintující bludné hvězdy |foto:Český rozhlas

Žijeme v galaxii, která obsahuje asi 200 miliard hvězd. Že se spolu dnes a denně nesrážejí je dáno jednak obrovským prostorem mezi nimi, a taky tím, že obíhají jedním směrem kolem středu Galaxie, kde je obří černá díra. Jako běžci na atletickém oválu spořádaně krouží po svých drahách.

Samozřejmě existují výjimky a teď astronomové objevili tzv. bludné hvězdy, které se narodily v jiných galaxiích a v té naší jsou jen na návštěvě, a naopak naše hvězdy, které něco doslova vyštvalo na cestu do galaxií cizích. Jiří Grygar popsal, jak k tomu došlo.

Dokáže sníst šimpanz želvu?

Šimpanz|foto:Pixabay, CC0 1.0

Nejde jen o gastronomickou kuriozitu. Pro šimpanze představuje jemné želví maso pochoutku. Jak se ale dostat přes pevný krunýř? Vědci si dlouho mysleli, že to nejde. Teď v Gabunu našli šimpanze, který přišel s vynalézavou taktikou.

Dokonce se ukázalo, že mladí šimpanzi, kteří na to ještě nemají sílu, dají svou želvu staršímu šimpanzi, aby ji otevřel. O maso se pak podělí. Jak vše probíhá vysvětlil prof. Jaroslav Petr.