Meteor o rozpínání vesmíru, orientaci netopýrů a rychlém 3D tisku

Rozpínání vesmíru
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Rozpínání vesmíru
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:34 První zemětřesení na Marsu
  • 05:28 Proč se vesmír rozpíná stále rychleji?
  • 19:38 Otevření Štefánikovy hvězdárny
  • 23:41 Budeme tisknout 3D objekty pomocí světla?
  • 30:40 Jak si netopýři seřizují kompas?
  • 41:50 Proč je důležité, jak partner voní?

První zemětřesení na Marsu

Už americké sondy Viking se pokusily změřit „zemětřesení“ na planetě Mars. Bohužel seismometr na první sondě selhal a druhý měl pochybné výsledky. Teprve teď mohou astronomové prohlásit, že mají historicky první záznam „marsotřesení“. Podařilo se to americké sondě InSight. V Meteoru jsme si pouštěli její záznam převedený do slyšitelných frekvencí. V první části záznamu je šum větru, v druhé marsotřesení a ve třetí vibrace způsobené pohybem robotické ruky na sondě.

 

Proč se vesmír rozpíná stále rychleji?

Rozpínání vesmíru

Rok 1998 znamenal revoluci v poznání vesmíru. Dávno se vědělo, že se rozpíná, ale toho roku bylo prokázáno, že se rozpíná stále rychleji. Jako by ho rozfukovala jakási „temná energie“. Tento termín se stal běžně užívaným pojmem. Vlastnosti vesmíru jsou těžko představitelné a v Meteoru se je pokusili přiblížit astrofyzici profesoři Zdeněk Mikulášek a Jan Novotný z PřF Masarykovi univerzity v Brně. Jan Novotný navíc přinesl žhavou novinku, že vesmír se rozpíná ještě rychleji, než vyplývá z pozorování supernov. Jak se na to přišlo?

Otevření Štefánikovy hvězdárny

Štefánikova hvězdárna, dalekohled, vesmír

Štefánikova hvězdárna v Praze na Petříně má nesmírně pohnutou historii. Nejprve trvalo řadu let, než se na ni ve sbírce podařilo České astronomické společnosti vybrat peníze. Přispěl i prezident Tomáš G. Masaryk. Od samého počátku měla být určena veřejnosti. Její slavností zpřístupnění veřejnosti proběhlo 4. května 1929 na den přesně 10 let po úmrtní Milana Rastislava Štefánika, jehož jméno nese. Jaké byly okolnosti jejího vzniku? Připomněli jsme si to rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Budeme tisknout 3D objekty pomocí světla?

3D tisk pomocí laseru

Každý fanoušek sci-fi série Star Trek zná replikátor. Jde o jakýsi automat na cokoli. Stačí říct, co si člověk přeje a počkat pár vteřin, než se daná věc před ním zhmotní. Z ničeho, jen za pomoci světla. Možná to někomu připadá jako příliš velké sci-fi, přesto se vyvíjejí 3D tiskárny, které se alespoň částečně blíží tomu, že během pár minut dokáží z „kostky“ materiálu pomocí laserů vyřezat cokoli. Kdo takové tiskárny vyvíjí a jak fungují? To přiblížil publicista a milovník techniky Karel Sedláček.

Jak si netopýři seřizují kompas?

netopýr

Možná si řeknete „na co potřebuje netopýr kompas, když má echolokaci“. Je to logická úvaha, ale netopýři se nepohybují jen v jeskyních a jejich okolí. Některé druhy táhnou tisíce kilometrů otevřenou krajinou. Kompas by se jim hodil a skutečně ho v sobě zabudovaný mají. Funguje jinak než klasická střelka a je možné, že netopýr přímo vidí, kudy vede severojižní směr magnetického pole. V novém pokusu vědci ukázali, že netopýři si svůj kompas musí kalibrovat, jinak bloudí. Obelstili je trikem se zrcadlem. Jak přesně probíhal, ukázal biolog prof. Jaroslav Petr.

Proč je důležité, jak partner voní?

Vůně

Každý z vlastní zkušenosti víme, že někteří lidé nám příliš nevoní a naopak, někteří jedinci opačného pohlaví voní velmi přitažlivě. Čím je to způsobeno a proč příroda přidala vůni mezi důležité partnerské signály? O tom jsme si četli v knize Milana Baumana Štvanci touhy, kterou vydalo nakladatelství Bondy. Knihu můžete i vyhrát, pokud odpovíte na soutěžní otázku z konce Meteoru.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související