Meteor o srážce Země s temnou hmotou, predátoru z muzea a mozku žen a mužů

Lev
Lev
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:09 Způsobila Tunguskou katastrofu temná hmota?
  • 14:13 Záhadná proměna vodního dráčka axolotla
  • 18:36 Predátor objevený v muzeu
  • 27:21 Co prozradil první snímek černé díry?
  • 35:06 Ovlivňují elektrárny počasí?
  • 43:50 Jaké jsou rozdíly mezi mozky mužů a žen?

Způsobila Tunguskou katastrofu temná hmota?

Stromy popadané následkem Tunguské katastrofy vyfocené při expedici v roce 1927

Historie zná mnoho událostí, které se nám zdají až neuvěřitelné, ale jestli něco i po více než 100 letech zůstává zahaleno neproniknutelným tajemstvím, je to událost na Sibiři 30. června roku 1908. V dnešním Krasnojarském kraji, nedaleko řeky Podkamennaja Tunguska došlo k výbuchu neznámého původu. Exploze v oblasti přibližně 2000 km² vyvrátila a přelámala na stromy. Výbuch byl slyšitelný do vzdálenosti kolem tisíce km, rozbíjel okna domů, odhazoval osoby a zapaloval na nich oděv ještě ve městě Vanavara, vzdáleném od epicentra 70 km. Za jeho příčinu bývá nejčastěji považována srážka Země s planetkou či kometou. Günter Kletetschka z PřF UK má ale jiné vysvětlení – srážku země s temnou hmotou a vyráží na expedici, která i po 111 letech zmapuje magnetické pole nad epicentrem výbuchu. Dozvíme se, co se tehdy stalo?

Záhadná proměna vodního dráčka axolotla

Axolotl mexický

Představte si živočicha, kterého člověk uměle přetvoří v tom smyslu, že se vyvine do další fáze životního cyklu. A to prosím zcela bez použití moderních nástrojů genetiky. Stalo se to už před 106 roky. Díky tomuto nesmírně odvážnému a zajímavému pokusu byly objeveny účinky hormonu štítné žlázy. Těžíme z něj dodnes. Jak pokus probíhal? Připomněli jsme si to rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Predátor objevený v muzeu

Lev

Velká muzea mají často nesmírně rozsáhlé sbírky, což je jejich výhoda i prokletí. Dokonalý systém kartotéky a skladování nálezů je klíčem k úspěchu. Přesto se dodnes může stát, že se podaří objevit v některém šuplíku něco zcela nečekaného. Přesně to se událo v keňském národním muzeu v Nairobi, kam před 30 lety dali vědci kosterní zbytky z vykopávek z doby před 22 miliony let. Revize kosterních pozůstatků ukázala, že šlo o předchůdce dnešních velkých šelem. Byl to vrcholový predátor, který neměl ve své době konkurenci. Co všechno o něm dnes víme? To v Meteoru popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Co prozradil první snímek černé díry?

První fotografie černé díry

Jednomu z posluchačů Meteoru vrtalo hlavou, jak může mít černá veledíra z centra galaxie M87 velikost jako Sluneční soustava. Musela by být při hmotnosti 6,5 miliardy hmotnosti Slunce neskutečně řídká. Astrofyzik Jiří Grygar vysvětlil, že podobné úvahy postrádají v oboru černých děr smysl, protože tam selhávají přírodní zákony, jak je známe z našeho života. Černá díra není koule, ale jen jakýsi trychtýř, do kterého když začnete padat, už nikdy nepřestanete. Jak taková obří černá veledíra mohla vzniknout a podaří se brzy vyfotografovat další?

Ovlivňují elektrárny počasí?

Větrné elektrárny

Další z posluchačských dotazů směřoval na možnost, že větrné elektrárny působí na proudění vzduchu a tím negativně ovlivňují počasí. Po internetu kolují zprávy, že mohou způsobovat sucho. Meteorolog Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem tyhle fámy jednoznačně vyvrací. Zeptali jsme se i na možnost ovlivnění počasí jinými typy elektráren – solárními, vodními, uhelnými a jadernými. Skutečně, některé druhy počasí ovlivnit mohou. Které to jsou?

Jaké jsou rozdíly mezi mozky mužů a žen?

„Muži neposlouchají a ženy neumí číst v mapách.“ Je to klišé, nebo je to založeno na rozdílu obou pohlaví? Liší se mozky mužů a žen tak významně, že podobných rozdílů najdeme víc? A které to jsou? O tom jsme si četli v knize Milana Baumana Štvanci touhy, kterou vydalo nakladatelství Bondy. Knihu můžete i vyhrát, pokud odpovíte na soutěžní otázku z konce Meteoru.

Spustit audio
autor: Petr Sobotka|zdroj: Český rozhlas

Související