Meteor o vrtání do nitra Země, medvědech, falešných probiotikách a lososech

Provrtáme se pod zemskou kůru?

Představa nitra Země|foto: University of Virginia

Snaha provrtat se co nejhlouběji pod zemský povrch trvá 100 let. Dokonce ještě před tím geologové toužili nahlédnout co nejhlouběji, protože se snažili pochopit, z čeho se země v hlubinách skládá. Zatím je jedinou možností studovat zemětřesení, vzorky z geologických vrtů mají obvykle příliš malou hloubku. Samozřejmě několik pokusů provrtat se kůrou až k zemskému plášti, už proběhlo, ale teprve nový mezinárodní projekt International Ocean Discovery Program má reálnou šanci. Vědci se chtějí provrtat dnem Indického oceánu. Jak na to? To v Meteoru popisoval prof. Petr Kulhánek z ČVUT.

Máme se bát medvědů?

Medvěd|foto:Public Domain Pictures, CC0 1.0

Přestože občas slyšíme, že byl někde zpozorován medvěd nebo znaky jeho činnosti, žádní medvědi na našem území nežijí. Medvíďata se u nás nerodí a všichni medvědi se k nám dostávají ze zahraničí, téměř vždy ze Slovenska. To je případ i medvědů, kteří se tuto zimu vyskytli na Vsetínsku a v Beskydech. Jaké je soužití člověka s medvědem? Máme se této naší největší šelmy bát? Meteoru odpovídal zoolog Jan Andreska.

Součet úhlů v trojúhelníku nemusí být vždy 180°

Trojúhelníky|foto: Manuchi, Pixabay, CC0 1.0

Je to tak, toto školní matematické pravidlo skutečně nemusí vždy platit. Stejně jako Pythagorova věta. Obě pravidla platí jen v rovině, která „není prohnutá“. Matematici jí říkají euklidovský prostor. Neeuklidovská geometrie byla dříve čistě okrajovou záležitostí, dokud nepřišel Nikolaj Ivanovič Lobačevskij. Jeho přístup byla ale příliš revoluční a za svého života se uznání nedočkal. Jak se přihodilo, že jeho práci využil Albert Einstein? To jsme si řekli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Má smysl jíst probiotika?

Probiotika|foto:Steve Buissinne, Pixabay, CC0 1.0

Jogurty, jogurtové nápoje, probiotika v tabletách. Reklama tvrdí, že nám zaručeně pomohou posílit imunitu. V principu ano, ale určitě ne všechny. Bifidobakterie a laktobacily jsou důležité pro naše tělo a ve střevech nepostradatelné. To ale neznamená, že každému člověku pomůže jakýkoli jejich druh. Je to vysoce individuální záležitost. Navíc probiotika prodávaná jako potravinový doplněk nemusejí vůbec prokazovat, že pomáhají! Jak zacházet s probiotiky nám poradila prof. Helena Tlaskalová z Mikrobiologického ústavu AV.

Sliz jako účinná obrana

Sliznatka|foto:Český rozhlas

Představte si, že jste poměrně primitivní živočich žijící hlavně na dně moře. Měříte asi půl metru, máte tvar těla jako had a živíte se především mršinami ryb. Kolem pluje žralok a rozhodne si na vás smlsnout. Má vaše měkké tělo šanci proti žraločím zubům? Má! Jedinečným trikem dokážete, aby se žralok začal ihned dusit a pustil vás. Tento živočich se jmenuje sliznatka a její zázračnou schopnost popsal prof. Jaroslav Petr z Výzkumného ústavu živočišné výroby.

Proč jsou krevety nebo lososí maso růžové?

Lososí maso|foto:Martin Čuřík

Lososí maso dokážeme mezi ostatním rybím masem poznat na první pohled. Růžové maso je pro ně tak symbolické, že jsou dnes lososi uměle přibarvování, aby se zákazníkovi líbili. Proč ale mají tuto barvu? V Meteoru jsme si o tom četli v knize Andyho Brunninga s názvem „Proč pláčeme při krájení cibule?“, kterou česky vydalo nakladatelství Grada. Knihu můžete vyhrát, pokud odpovíte do 27. února správně na soutěžní otázku z konce pořadu na adresu meteor@rozhlas.cz.