Meteor o největším čísle, otrávených ohňostrojích a mimozemšťanech

26. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy ohňostroj
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:18 Největší číslo, které má smysl
  • 12:00 Curieovi a objev radia
  • 17:22 Ohňostroj jako záměrná otrava
  • 30:04 Podchlazení kolibříci
  • 37:34 Pokus o kontakt mimozemšťanů s naší civilizací

Největší číslo, které má smysl

Jaké je největší číslo?

Sedmiletý posluchač poslal Meteoru zajímavý dotaz. Zajímá ho, jaké je největší číslo, které něco znamená. Tedy ne nekonečno, ne googol, ale číslo, které vyjadřuje člověkem změřenou či alespoň odhadnutou velikost něčeho. Prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze v Meteoru řekl, že takové číslo musí nutně souviset s vesmírem. Není nic staršího nebo většího. Kupodivu nejvyšší číslem není počet částic v celém vesmíru, třebaže jde o číslo se 81 nulami. Tím úplně nejvyšším je hustota vesmíru – za jedničkou 94 nul!

Curieovi a objev radia

Marie Curie-Skłodowská

Těžko bychom hledali ve světě vědy slavnější manželský pár než manželé Curieovi. Oba získali roku 1903 Nobelovu cenu za fyziku za objev radioaktivity. Skrytá neviditelná energie. Chemické prvky, které jsou tak těžké a nestabilní, že se samy rozpadají a produkují při tom řadu částic s vysokými energiemi. Dnes díky tomu máme jaderné elektrárny – významný zdroj, který neznečišťuje životní prostředí. Jako dlouhá řada průkopníků, i manželé Curieovi měli své bádání lemováno mnoha strastmi. Nakonec slavili velké úspěchy. Díky nim lidstvo poznalo prvek radium. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Ohňostroj jako záměrná otrava

Tragických otrav či ekologických katastrof už má za sebou lidstvo mnoho. Řeka Bečva je aktuálním příkladem. 

Ohňostroje nad sochou sv. Václava.

Paradoxní ale je, že se občas otravujeme dobrovolně a s nadšením. Ve velkém davu a bereme k tomu i děti. Jde o ohňostroje!

Doc. Petr Klusoň z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy před tím varuje. Na Silvestra je u nás vystřeleno přes 5 milionů raket, ze kterých se do vzduchu a později na povrch dostávají nebezpečné prvky a sloučeniny, např. 12,5 tuny hořčíku, 10,5 t baria, 1 t stroncia, 0,8 t titanu, 0,5 t mědi či 1,2 t rubidia. Je čas na výzkum zdravotních následků, který zatím vůbec neproběhl.

Podchlazení kolibříci

Jak vzdorovat zimě? Člověk, ten se umí obléct, rozdělat si oheň, ale zvířata mají omezenější možnosti. Přesto to dokáží. Houstnutí srsti na zimu nebo vytváření tukových zásob, jsou častými případy u savců. 

Kolibřík je podivuhodný ptáček

Drobní živočichové jsou méně odolní. Třeba včely a hmyz obecně si někam „zaleze“. Jenomže v jižní Americe žije kolibřík ve výšce až 5000 metrů nad mořem. Nezimuje a je tam aktivní celý rok. Jak to dělá, že nezmrzne? Biolog prof. Jaroslav Petr popsal trik, díky kterému kolibřík dokáže na noc snížit svou tělesnou teplotu na neuvěřitelně nízkou teplotu.

Pokus o kontakt mimozemšťanů s naší civilizací

Marný pokus

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Marný pokus. Tak se jmenuje odlehčená sci-fi komedie Ivana Foustky, kterou vysílal Meteor 1. října 1983. Představte si situaci, kdy se cizí vesmírná civilizace pokouší navázat kontakt se Zemí. Jejich vysílání ale nezachytí žádné vědecké zařízení, nýbrž soukromá osoba. Osoba nepoučená ve špatné náladě.

Díky náhodě tak dojde k zajímavému dialogu plného nepochopení. Tak by se dal stručně popsat děj krátkého příběhu, který jsme vybrali z archivu pro zpestření závěru roku. Hrají: Ladislav Beneš, Marie Krausová a Jiří Silovský. Režie Karel Weinlich.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová