Meteor o koronaviru u netopýrů, digitálním rozhlase a tisíciletém betonu

21. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Netopýr
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:25 Máme se kvůli koronaviru bát netopýrů?
  • 08:50 Jak funguje digitální rozhlasové vysílání?
  • 25:46 První let člověka v balonu
  • 31:29 Žirafa jako hromosvod
  • 39:43 Už za císaře Hadriána se betonovalo

Máme se kvůli koronaviru bát netopýrů?

První informace při první vlně nemoci COVID-19 tvrdily, že nemoc přišla na člověka z netopýrů. Jak potvrdil zoolog Jan Andreska, potýká se od té doby s dotazy veřejnosti na netopýry, neboť lidé z nich začali mít strach. V Meteoru ale obavy vyvrátil.

Netopýři žijící na našem území nejsou infikováni a především se původní zprávy týkaly jen jednoho konkrétního druhu vrápence. Netopýři mají u nás těžký život i bez současné paniky, protože jim lidé čím dál více likvidují přirozená místa, kde se vyskytují.

Jak funguje digitální rozhlasové vysílání?

Čtěte také

V současnosti probíhá informační kampaň ohledně digitálního rozhlasového vysílání DAB+. Už je pokryto 95 % populace. Týká se i vysílání Českého rozhlasu. V Meteoru jsme si za pomoci doc. Tomáše Zikmunda a ing. Roberta Siničáka názornou formou popsali princip digitálního vysílání.

Krok po kroku jsme popsali celou cestu signálu od úst redaktora v rozhlase až po ucho posluchače, který sedí doma v obýváku. Digitální rozhlas je pokrokem ve kvalitě a znamená konec „šumění“ vašeho přijímače.

První let člověka v balonu

„Je prokázáno za zhola nemožné, aby se člověk mohl zvednout do vzduchu nebo se v něm alespoň udržoval,“ napsal ještě v roce 1782 francouzský astronom Joseph Lalande. Ještě tentýž rok v listopadu se vznesl do povětří první horkovzdušný balon Montgolfierů a 21. listopadu 1783 v Paříži proběhl první let balónu s lidskou posádkou.

Historické kartičky s obrázky důležitých událostí z dějin balonového létání

Po dvaceti minutách a devíti kilometrech letu ve výšce až 900 metrů balonu prohořel obal a aeronauti prudce přistáli, údajně na hnoji. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Žirafa jako hromosvod

Žirafy při bouři

Letos bylo poprvé přímo v Africe pozorováno, jak dvě žirafy zabil při bouřce blesk. Jednu zasáhl přímo do hlavy a druhou zabil proud šířící se po povrchu Země.

Vědci přemýšlejí, jestli jsou si žirafy se svojí pověstnou výškou vědomi rizika, které na ně při bouřce číhá. Zatím neexistuje studie, která by to zkoumala. Při tom chování jiných zvířat za bouřky je známo podrobně, jak informoval biolog prof. Jaroslav Petr.

Už za císaře Hadriána se betonovalo

I když je beton symbolem moderní doby, znali ho už staří Římané. Známý římský Pantheon byl postaven za císaře Hadriána v letech 115–125 jako válcová betonová stavba zvnějšku obložená cihlami a překrytá betonovou kupolí. Průměrem 43,2 metrů zůstala nepřekonaná po celých následujících 1300 let.

Vybudování Pantheonu se pokládá za vyvrcholení starořímské architektonické revoluce na počátku druhého století po Kristu. Jak se liší moderní betony? A jak se vyvíjelo používání skla? O tom jsme si četli v knize Materiály a člověk prof. Miroslava Raaba, kterou vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně s podporou Nadace Rudolf.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související