Meteor o sochách z písku, těžbě v pravěku a rekordním potápění velryb

Existuje objektivní zpravodajství?

Čtěte také

Mozek je nejsložitější objekt ve vesmíru, říká František Koukolík

Stará poučka říká, že zprávou není, jestliže pes kousl chlapa, jestliže však chlap kousl psa, o zprávu jde. Jak známo negativní zprávy přitahují větší pozornost než zprávy pozitivní. Jak ale novináři vybírají, které zprávy jsou cennější a důležitější? Vědci provedli zajímavý experiment, ve kterém nechali lidem vybírat z balíku informací. Ukázalo se, že vybírají ty zprávy, které odpovídají jejich vlastnímu názoru a o kterých si myslí, že by je měli znát i další lidé. MUDr. František Koukolík se tedy v Meteoru ptá, jestli existuje něco jako objektivní žurnalistika.

Rekordy v potápění

Někteří mořští živočichové se potápějí do kilometrových hloubek a vydrží pod vodou hodiny. Nově zjištěný rekord drží vorvaňovec zobatý. Tato velryba se potápí až do 3 kilometrů a její rekordní ponor trval 3 hodiny a 42 minut. Vědci zjišťovali, jak to dokáže, když před ponorem udělá naprosto nečekanou věc, a sice vydechne. Objem plic velryby je také naprosto nedostatečný. Závěry výzkumu přiblížil biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev krevních skupin

Jan Janský. Světovou proslulost mu přinesla klasifikace čtyř krevních skupin. Krevní skupiny objevil jako první v roce 1900 Landsteiner, popsal však jen tři |foto:Český rozhlas

„Tomu v žilách koluje modrá krev!“ říká se o lidech vznešeného původu. Na tehdy moderní bílé neopálené kůži šlechticů totiž modré žíly vynikaly. Jenže každý věděl, že po prohraném souboji teče ze šlechtice stejně červená krev jako z poddaného. Červenou krev měli i černoši z neprobádané Afriky. Nebyl důvod předpokládat, že existuje několik druhů krve. Jenže ony jsou. Dnes jim říkáme krevní skupiny. Jejich objev se nerodil snadno. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak se v pravěku těžily suroviny?

Stále větší překvapení vyvolávají mezi archeology nálezy starých dolů. Po celé Evropě už před několika tisíci roky existovaly stovky dolů. V době, kdy lidé žili víceméně v izolovaných vesnicích, řadili se do různých kmenů, tak už možná existoval čilý obchod s pazourky a dalším materiálem, který se hodil k výrobě nástrojů.

Pravěké primitivní nástroje|foto:Shutterstock

V Česku je možná vůbec nejstarší dobývka mramoru v Evropě. Zdá se, že suroviny byly od místa nálezu rozváženy až stovky kilometrů daleko. Fungoval snad už v pravěké Evropě export a import zboží? Existovala hornická profese? Nad tím se zamýšlí prof. Antonín Přichystal z PřF MU v Brně.

Co drží bábovičky a sochy z písku?

Už dlouho posluchačům Meteoru žádná soutěžní otázka nezamotala tolik hlavu, jako ta ze 7. listopadu 2020. Týkala se dětských báboviček na pískovišti. Ty nebo i celé pískové hrady na pláži se podaří postavit jen z vlhkého písku. Když už jsou hotové, zůstanou stabilní i na prudkém slunci. Ptali jsme se „Proč? Jak to, že se bábovička nerozpadne, když vyschne?“ Odpověď nelze snadno najít na wikipedii ani google. Prof. Miroslav Raab z Ústavu makromolekulární chemie AV nám prozradil, že voda se přímo naváže na písek. Pomocí vodíkové vazby se spojí molekuly vody a oxidu křemičitého. Ty udrží bábovičku, i když vyschne 99,9 % kapalné vody.

Zrod nylonu, celuloidu a bakelitu

„Poprvé oznamuji objev zcela nového chemického textilního vlákna. [...] Je to první organické textilní vlákno připravené pouze z materiálů nerostné říše [...] I když je vyroben výlučně z takových běžných látek jako je uhlí, voda a vzduch, nylon může být zpracován do vláken pevných jako ocel, jemných jako pavoučí síť, a přesto pružnějších než jakékoliv známé přírodní vlákno.“ Takto byla roku 1938 oznámena výroba nylonu. Samozřejmě přeháněla, jak bylo tehdy zvykem. Co nylon dokáže doopravdy? A jak vznikly celuloid a bakelit? O tom jsme si četli v knize Materiály a člověk prof. Miroslava Raaba, kterou vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně s podporou Nadace Rudolf.