Meteor o slunečním kouzle, žraločím oku a zdrogované Libuši

Jak Slunce kouzlilo s telegrafem

Sluneční erupce|foto:Český rozhlas

Na přelomu srpna a září roku 1859 se děly pozoruhodné věci. Polární záře zdobila oblohu nejen u polárního kruhu, ale až na úrovni Kuby. Střelka kompasu se otáčela, ukazovala chvíli na sever, chvíli na jih. Sršely telegrafní dráty. Některé telegrafy fungovaly, i když nebyly připojeny ke zdroji elektrického proudu. Vysvětlení těchto událostí bylo pro tehdejší lidi nad jejich síly. Teprve postupně se ukázalo, že za ve mohl výron plazmatu ze Slunce směrem k Zemi. V krátkém cyklu o hrozbách ze strany Slunce o tom hovořil prof. Miloslav Druckmüller z VUT v Brně.

Proč má žralok velrybí obrněné oči

Žralok velrybí|foto: University of Illinois Board of Trustees, Jennifer Schmidt

Pohlédnout žralokovi do oka je děsivou noční můrou mnoha plavců i potápěčů. Žralok velrybí sice může dorůst až do délky 18 metrů, ale strach z něho mít nemusíme. Živí se planktonem. Pro lepší pohyb ve vodě je pokryt speciálními zubatými šupinami. Vědci teď zjistili, že tyto šupiny pokrývají i jeho oko. Z jakého důvodu? Tomu se věnoval biolog prof. Jaroslav Petr.

První integrovaný obvod

Integrovaný obvod|foto:Český rozhlas

Když se řekne šváb, vybaví se většině lidí otravný hmyz. Technicky zaměřená menšina ale zaměří svou pozornost jinam. K elektronické součástce. Správný název zní integrovaný obvod. Jeho vynález byl pro elektroniku zcela zásadní. Vyřešil problém s přemírou vodičů – drátků, které se musely složitě pájet. Ve svém důsledku vedl vynález integrovaného obvodu k miniaturizaci – kalkulačka se najednou vešla do kapsy. Připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek. 

Měkké tkáně dinosaurů

Dinosauři|foto:Český rozhlas

Očí, svaly, vnitřní orgány. Najdeme někdy pozůstatky těchto tzv. měkkých tkání dinosaurů? Výzkumy se různí, některé říkají, že ne, jiné tvrdí, že našli ve zkamenělinách kolagen. Tato bílkovina je složkou mezibuněčné hmoty. Až na výjimky nám zbyly po éře dinosaurů jen kosti. Výzkum měkkých tkání by mohl pomoci v pochopení tělesné konstrukce těchto našich předchůdců. Podrobnosti popsal publicista Vladimír Socha.

Brala kněžna Libuše drogy?

Lysohlávky obsahují halucinogen silocybin |foto:Hans, Fotobanka Pixabay

Kněžna Libuše. Pramáti Přemyslovců, manželka Přemysla Oráče, velká věštkyně, která například předpověděla slávu budoucího města Prahy. Všichni o ni víme už ze školy. Ať už žila doopravdy, nebo to je jen smyšlený příběh, věštkyně a věštci v té době skutečně žili. Co stálo za věšteckými schopnostmi Libuše? Její příznivci nechť si raději zacpou uši. Byly to patrně drogy. Uvádí to ve své připravované knize Otrávené příběhy doc. Petr Klusoň z Ústavu chemických procesů Akademie věd.