Meteor o roztroušené skleróze, opravě Hubbleova dalekohledu a sasankách

Umíme léčit roztroušenou sklerózu?

Porucha nervového systému (ilustrační foto)|foto:Fotobanka Profimedia

Roztroušená skleróza patří mezi chronická autoimunitní onemocnění, při kterém lidský imunitní systém napadá centrální nervovou soustavu. Konkrétně ovlivňuje schopnost nervových buněk (neuronů) v mozku a míše vzájemně spolu komunikovat. Dotaz naší posluchačky podnítil rozhovor s prof. Jiřinou Bartůňkovou působící v motolské nemocnici. Jak fungují léky proti roztroušené skleróze? Mohou se pak lidé nechat očkovat? Proč autoimunitních chorob přibývá? Umíme je léčit?

Vědecký objevitel Ameriky

Německý přírodovědec Alexander Humboldt vydal rozsáhlou sérii knih s názvem Kosmos. První díl vyšel roku 1845. Během několika měsíců se ho prodalo 20 000 výtisků! Díly se průběžně překládaly do řady jazyků, takže v roce 1851 sám autor odhadl, že jich ve světě koluje nějakých 80 000 svazků! Kosmos byl jiný než předchozí knihy o přírodě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.    

Dočká se Hubbleův kosmický dalekohled opravy?

Hubbleův vesmírný dalekohled z raketoplánu Atlantis během páté servisní mise (STS-125) v roce 2009|foto: NASA

Do vesmíru ho vynesl raketoplán v dubnu 1990 a už 35 let je ikonou světové astronomie. Vědci díky němu dokázali ve vesmíru spatřit to, co nikdy předtím a v nevídaném detailu. Že dalekohled funguje dodnes, je důsledkem úspěšných servisních oprav přímo ve vesmíru. Od poslední už ale uplynulo 16 let. Jaký bude další osud dalekohledu? Dokážeme ho udržet i bez raketoplánů? Ing. Tomáše Přibyla z Technického muzea v Brně jsme se také ptali i na to, proč je potřeba dalekohled opakovaně opravovat.

Proč sasanky nežerou klauny?

Klauni ukrytí v sasankách|foto:Shutterstock

Sasanky možná na první pohled připomínají rostliny, ale jde o živočichy příbuzné korálům, červnatcům a medúzám. Většinou jsou větší než koráli, některé druhy mají i 30 až 50 cm. Rozšířenou spodní stranou těla se mohou pomalu posouvat po dně. Nemají schránku, jen pevnější pokožku. Aby se nestaly snadnou obětí, žahají sasanky svými rameny. Přesto v nich úplně v klidu žijí drobné rybky klauni. Jak je to zařízeno, že je sasanka nežahne? Výsledek výzkumu nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Překvapivá zemětřesení

Zemětřesení|foto:Shutterstock

Zemětřesení, ať už vyvolané sopkou nebo pohybem litosférických desek, může mít katastrofální následky. Opravdu velká katastrofa se odehraje jen jednou za několik generací, takže v daném místě obvykle lidé zapomenou, jakou sílu může příroda mít. Zaskočena může být i soudobá věda. Jako příklad uvádíme dvě silná zemětřesení. První nastalo v druhé polovině 17. století a druhé v první polovině 19. Píše se o nich v knize Zemětřesení aneb Tragické výzvy v dějinách. Napsali ji Peter Moczo, Eva Rutšeková a kolektiv a vydává ji jako novinku nakladatelství Grada. V Meteoru čte Ivo Theimer.