„Betlémy od zachráněných pacientů mám v srdci.“ Onkolog Martin Šmakal o své unikátní sbírce betlémů, která začala náhodou
Netušil, že betlémy jednou začne sbírat. „Na chalupě mé ženy jsem objevil nádherný betlém. Řemeslníci, kteří nám objekt tehdy opravovali, mi nabídli další pro mé syny. Pak přišli s dalším. A pak se ptali: Když je dáte synům, co zbyde vám? Tak to všechno začalo,“ vzpomíná Martin Šmakal. „A pak jsem potkal restaurátora a starožitníka a dál už se neptejte,“ směje se v Blízkých setkáních Terezy Kostkové sběratel a onkolog, který letos představí část své sbírky na Pražském hradě.
„V krásných prostorech vedle Vikárky bude asi třetina mé sbírky. Víc se tam nevejde,“ krčí rameny lékař, který se betlémům věnuje s vášní sběratele i pokorou lékaře. „Budou tam nejen kralické betlémy, ale i příbramské s hornickou tematikou, které jsou na překližce a ručně malované.“
Většina betlémů je ze dřeva, ale nejblíž k srdci má ty, které dostal od svých pacientů. „Některé jsou jen z plastu, ale jsou od zachráněných lidí. A to pak mám betlém pořád v srdci,“ říká otevřeně.
O své práci mluví bez příkras. „Pacienty nechci strašit, ale ani jim lhát,“ zdůrazňuje. „Paleta léčby se výrazně rozšířila a obor šel obrovsky dopředu. Máme například cílenou léčbu, a to je významný pokrok.“ A připomíná i to, co může udělat každý sám. „Jsem rád, když lidé žijí zdravým způsobem a mají dostatek pohybu.“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
