„Kometa na betlémy nepatří,“ říká astrofyzik (a křesťan) Jiří Grygar

25. prosinec 2015
03524931.jpeg

Jestli chcete vidět vánoční nebe, nezůstávejte ve městě, které je zamořené světelným smogem Jeďte ven. Ale nečekejte, že uvidíte betlémskou hvězdu. Je to totiž Halleyova kometa, která se na nebi objevuje každých 76 let. K vidění bude až v roce 2061.

„Městské osvětlení je dnes šílené. Vidíte jen ty nejjasnější body. Ale pokud se dostanete ven, do tmy, je vánoční nebe krásné,“ zve Jiří Grygar na pozorování zimní oblohy. Ta má poskytovat pohled na nejvíce jasných hvězd na malém úseku oblohy. „Naprosto monumentální a nejkrásnější souhvězdí je Orion. A ten je vidět v plném lesku.“

Zapadajícího souhvězdí Orion se září nad Kladnem. Klikněte na video!

Příběh betlémské hvězdy

V době Ježíšova narození se podle hodnověrných pramenů žádná kometa na nebi neobjevila. Ta nad betlémy pochází pravděpodobně z počátku 14. století, kdy byla pozorována jasná kometa, které dnes říkáme Halleyova. Jenže tehdy si všichni mysleli, že se komety zjeví a zase zmizí.

„Až britský astronom Edmund Halley přišel na to, že kometa, která se zjevuje vždycky po 76 letech, je ta stejná.“ To ale nemohl tušit italský malíř Giotto di Bondone, který tou dobou maloval fresky pro kapli v Padově. Tu kometu viděl a tak se mu zalíbila, že ji nad ty jesličky namaloval. „Protože to bylo hezké, tak se to rozšířilo.“

betlém

Z Vánoc se nezblázníme

Vánoce jsou pro Jiřího Grygara především křesťanské. Nelítá zběsile po obchodech. „Vánoce mají být rodinnými svátky. A to je to, co je na nich krásné. My to opravdu bereme úplně jinak než ten blázinec, který nám předvádějí reklamní agentury.“ Na Boží hod odpoledne se astronom těší na živý betlém.

„Máme takovou dobrou farnost, takže si vždycky půjčíme ovečky a máme tam živé miminko. Je tam Josef a Marie, je to venku a děti tam zpívají koledy.“ Při vánočních úvahách se málokterý člověk ubrání myšlenkám na to, čemu svět vděčí za svoji existenci. Astronomova odpověď je jasná: hvězdám.

Jsme hvězdným prachem

Hvězdy jsou ale schopné „vyrobit“ jen část chemických prvků. „Pouze po železo. To má 26 protonů, čili to je třetina Mendělejevovy tabulky. A kde jsou ty zbylé dvě třetiny? To musí ty hvězdy vybuchnout a ty chemické prvky vyházet ven.“

Takže nejen obrazně, ale i doslova je každý z nás hvězdným prachem. „A někdy docela úhledným,“ usmívá se Jiří Grygar.

Hvězdný prach

Má v oblibě nějaké konkrétní vánoční zvyky? Jaký dárek ho potěší? Proč jsou komety někdy považované za špatné znamení? Více uslyšíte v iRadiu.