Meteor o nejvyšší přehradě, chodících rybách a otravě krále Maxmiliána

3. říjen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Maxmilián II. Habsburský,  císař římský, král český a uherský, markrabě moravský a arcivévoda rakouský
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:38 Nejvyšší přehrada světa
  • 12:36 Proč tělo někdy odmítá transplantaci orgánu?
  • 17:20 Mohou ryby chodit?
  • 26:01 Co je nového v pražské zoo?
  • 36:48 Otrava krále Maxmiliána

Nejvyšší přehrada světa

Tádžikistán, rok 1970. Stavba Nurecké vodní elektrárny. Pracovníci v tunelu, kterým voda odtéká z nádrže k přehradě elektrárny

Čínská přehrada Ťin-pching I má hráz vysokou 305 metrů. Nicméně ve výstavbě je na řece Vachš v Tádžikistánu Rogunská přehrada s výškou 335 metrů. Po dokončení se stane přehradou s nejvyšší hrází na světě. Řekou Vachš proteče ročně asi 20 km krychlových vody. To je víc, než kolik odteče z celé naší republiky. Jenomže Rogunská přehrada stojí na místě zlomu, kde jsou zemětřesení. Hrozí také sesuvy a postupné zanášení přehrady. Není ani jasné, zda podloží unese všechnu vodu, až bude přehrada zcela naplněna. Problémy se stavbou popsal dr. Miroslav Šobr z PřF UK.

Proč tělo někdy odmítá transplantaci orgánu?

Peter Brian Medawar. Jeho výzkum odmítnutí transplantátu a objev získané imunologické tolerance, za který dostal Nobelovu cenu, napomohl pokroku v transplantologii

Během druhé světové války sloužil ve zdravotní službě i mladý britský zoolog Peter Medawar. Přitom se často setkával se silně popálenými letci. Chtěli jim transplantovat kůži od dárců, ale organismus cizí tkáň odmítal - pokožka se prostě nepřihojila. Proč? Přesně tato zkušenost stála na prahu objevu, co se děje v těle s transplantovanými orgány. Pochopení tzv. imunologické tolerance pak bylo klíčové k tomu, aby se transplantace dostala do běžné lékařské praxe. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Mohou ryby chodit?

Na první pohled to vypadá jako nesmysl, protože je těžké představit si rybu kráčející po ulici. Přesto existují druhy ryb, jejichž ploutve jsou silné a umožňují jim odrážet se a pohybovat vpřed. Jde například o jeskynní ryby ze severního Thajska. Baritola jeskynní se může pohybovat proti proudu řeky po kamenech. Vědci provedli anatomickou studii její kostry pomocí tomografie a zjistili, co přesně umožňuje její pohyb po pevném povrchu. Výsledky výzkumu představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Co je nového v pražské zoo?

Lachtan Meloun a Miroslav Bobek

28. září proběhl v pražské zoologické zahradě křest knihy Supi v hotelu Continental. Z té jsme si v Meteoru celé léto četli. Autor knihy, ředitel zoo Miroslav Bobek, při té příležitosti představil vylepšený bazén pro hrochy či zkušenosti návštěvníků se vzácným přírůstkem v podobě tasmánských čertů. Probrali jsme také opatření pro ochranu zvířat před covidem19 a další témata.

Otrava krále Maxmiliána

Maxmilián II. na obrazu Dominica Custose

V polovině února roku 1549 byl Maxmilián II. zvolen za českého krále. Král i s rodinou putoval do Čech přes Itálii, když v tom dva dny po odjezdu z Tridentu, král náhle onemocněl. A bylo to vážné. Zvracel, točila se mu hlava, byl malátný, třásl se v zimnici, špatně se mu dýchalo, trápily ho vodnaté průjmy. Po dvou, třech dnech potíže téměř ustoupily. Ale po pěti dnech úlevy dolehla nemoc nebývale silně znovu. Maxmilián trpěl bolestmi v krajině břišní a ledvinovou kolikou. Byl bledý, puls se mu pod prsty lékařů divoce a nepravidelně rozbíhal a zase se ztrácel. Byl přesvědčen, že byl záměrně otráven.

Co na to říká dnešní chemie? Dočteme se to v připravované knize Otrávené příběhy doc. Petra Klusoně z Ústavu chemických procesů Akademie věd.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související