Meteor o psím pohledu, podzemní vodě a nadzvukovém dinosaurovi

Jak vzniklo souznění člověka se psem?

Psí pohled|foto: birgl, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Říká se, že pes je nejlepším přítelem člověka. Stačí pohled do psích očí a hned vidíte, jakou má náladu. A on zase vidí, jak je vám. Ne nadarmo se psi využívají třeba při psychoterapii.

Ale jak je možné, že si s nimi tak rozumíme? Touhle otázkou se zabývali i vědci a výsledky nám představil biolog prof. Jaroslav Petr.

Asymetrické ruce lovců mamutů

Představa, jak mohl vypadat lov na mamuta, vytvořená díky počítačové grafice (ilustrační obrázek)|foto:Shutterstock

Antropologové si všimli, že člověk měl až do doby ledové asymetricky silné ruce. Pravá byla výrazně, až o třetinu, silnější. Bylo to tím, že lovci vrhali oštěp? Po vrcholu doby ledové, se ale síla obou paží vyrovnala.

Tou dobou se přešlo na lov lukem. Doc. Vladimír Sládek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy provedl experiment, který zjišťoval, jak střelba z luku namáhá obě ruce. Výsledek překvapil.

Geologická Nobelovka

Dne 11. ledna 1831 rada britské Geologické společnosti udělila poprvé Wollastonovu medaili. Získal ji autor prvních geologických map William Smith. Medaile se uděluje dodnes a od počátku 20. století se považuje za jakousi Nobelovu cenu za geologii.

Od roku 1930 je vyhotovena z palladia, kovu, který sir William Hyde Wollaston objevil. Z badatelů v českých zemích ji získal roku 1857 paleontolog francouzského původu Joachim Barrande. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Revoluční objev podzemní vody

Studna|foto:Petr Slinták

V průběhu neolitické zemědělské revoluce byli lidé víceméně připoutáni k řece jako jedinému zdroji vody, nezbytného pro svůj nový, usedlý způsob života. Pomocí zavlažovacích kanálů sice dokázali rozšířit plochu, kde mohli žít a věnovat se zemědělství, ale tato technologie měla své omezení.

Asi se nikdy nedozvíme, kdo vykopal první studnu. Dotyčný si určitě nebyl vědom, že způsobil doslova historický mezník. Vynález studny totiž osvobodil zemědělce od jeho připoutání k řece. Od toho dne naši prapředci mohli provozovat zemědělskou činnost takřka kdekoliv. Historii hloubení prvních studen nám připomněl hydrogeolog doc. Zbyněk Hrkal z PřF UK.

Existoval nadzvukový dinosaurus?

Diplodocus, sauropodní dinosaurus|foto: MasPix, Alamy / Profimedia

Rychlosti zvuku už člověk dosáhl několika technologiemi. Nadzvuková ale umí být i příroda. Hrom není nic jiného než akustický třesk doprovázející výboj blesku. A máme další příklady, třeba garnáti rodu Alpheus umí nadzvukově secvaknout klepeto.

Vědci také uvažovali o jistém nadzvukovém dinosaurovi. Nešlo o pohyb celého těla, ale ocasu. Mrskal jím nadzvukově jako bičem? Tím se zabýval paleontolog a publicista dr. Vladimír Socha.

Jak se vyznat v číslech?

Grafy|foto: PublicDomainPictures, Pixabay, Licence Pixabay, ©

Pokud se snažíte hledat závislosti a souvislosti v různých datech, musíte si dát dobrý pozor. Třeba grafy ukazující za posledních 40 let popularitu jména Jamala a kvalitu vzduchu ve městě Phoenix, vypadají podobně.

Stejně dopadnou grafy jisté technologické firmy na burze a aktuální vzdálenost Uranu od Neptunu. Ale souvislost mezi porovnávanými údaji není žádná. Na tento efekt upozorňuje i kniha Matematické kixy Matta Parkera, kterou vydalo nakladatelství Grada.