Meteor o lovu lukem, šimpanzích a nebezpečném čísle
Poslechněte si:
- 01:03 Kdy se začalo lovit lukem a šípy?
- 13:30 První atom antivodíku
- 18:55 Proč Mendel nedokončil zákony dědičnosti?
- 33:31 Mají šimpanzi rádi publikum?
- 43:05 Proč je 256 nebezpečné číslo?
Hovoří antropolog Vladimír Sládek, botanička Helena Štorchová nebo biolog Jaroslav Petr. Rubriku Stalo se tento den připravil Ing. František Houdek. Z knihy Matematické kixy Matta Parkera čte Martin Myšička.
Kdy se začalo lovit lukem a šípy?
Poslední doba ledová byla pro člověka žijícího v našem regionu velmi náročným obdobím. Přesto po jejím vrcholu došlo k inovaci, která velmi změnila způsob lovu. Stále častěji byl využíván luk.
Doc. Vladimír Sládek z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy popsal, že za změnou strategie lovu byla změna podmínek. Luk nahradil oštěp. Zajímavé při tom je, jak tento původně africký vynález putoval po světě.
První atom antivodíku
Existenci antihmoty vypočítal v roce 1928 britský teoretik Paul Dirac. Už roku 1932 americký fyzik Carl Anderson objevil v kosmickém záření pozitron, tedy kladně nabitý elektron.
Poskládat ze základních antičástic celý atom, dokonce i ten nejjednodušší (lehký antivodík, složený z antiprotonu a pozitronu), se však ne a ne podařit. Až do roku 1995, kdy v CERN probíhal třítýdenní experiment.
Při něm vznikl atom antivodíku, který existoval neuvěřitelně krátce. Jen 40 miliardtin sekundy. Celkem bylo takových signálů zachyceno devět.
Svět se o tomto úspěchu dozvěděl 4. ledna 1996 na tiskové konferenci v Ženevě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.
Proč Mendel nedokončil zákony dědičnosti?
Dnes považujeme Gregora Johanna Mendela za zakladatele genetiky a jeho jméno nese i brněnská Univerzita. Při tom žil v době, kdy o DNA neměl nikdo ani tušení.
Mendel byl učitelem, mnichem, knězem a později opatem augustiniánského kláštera na Starém Brně. Přesto se živě zajímal o přírodu a vymyslel důkladný experiment s hrachem, který mu umožnil sepsat základní zákony dědičnosti.
Jak ale připomněla dr. Helena Štorchová z Ústavu experimentální botaniky AV, když se Mendel pokoušel své experimenty zopakovat na jiné rostlině, vůbec mu nevycházely. Proč?
Mají šimpanzi rádi publikum?
Všichni víme, že se chováme jinak, když víme, že máme soukromí a jinak, když se na nás někdo dívá. Nejen, že se snažíme vypadat lépe, ale práce pod dozorem přináší i stres a zvýšenou chybovost. Biolog prof. Jaroslav Petr představil nový experiment, ve kterém vědci sledovali šimpanze při plnění různých úkolů. Tytéž úkoly plnili před publikem a bez publika. Pokus dopadl nečekaně.
Proč je 256 nebezpečné číslo?
17. ledna 1987 měl v nemocnici Yakima Valley Memorial ve státě Washington jeden pacient dostat 86 radů ze stroje Therac-25. Jenomže pacient místo 86 radů dostal možná tak 8000 až 10 000 radů. O tři měsíce později v důsledku komplikací vyvolaných tímto předávkováním radiací zemřel. Vyšetřování odhalilo neskutečně triviální chybu softwaru. Za tragickým osudem pacienta stálo číslo 256. Proč právě toto číslo je tak nebezpečné? Nad tím se zamýšlí kniha Matta Parkera Matematické kixy, kterou vydalo nakladatelství Grada.
Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo na portále mujRozhlas.
Související
-
Tučňákům skalním nevadí „manželství na dálku“
Málokteří živočichové žijí trvale v páru. Jednomu druhu tučňáků však takový vztah vydrží i po odloučení na sta kilometrů.
-
Meteor o zániku civilizace, sluchu kormoránů, hořlavém sněhu a létajících pavoucích
01:03 Planetka a zánik civilizace 09:24 První český parník 14:02 Odkud teče pramenitá voda? 27:08 Slyší ptáci pod vodou? 36:01 Sníh, který hoří 34:49 Létající pavouci
-
Meteor o Saturnově tajuplném měsíci, paroháčích a svítícím slizu
Jak se vyrábí zelený svítící sliz? Když byl ondřejovský teleskop nový. Tajuplný Saturnův měsíc Enceladus. Paroží dává jelenům zabrat. Technický div světa v Nizozemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
