Meteor o humoru, zkamenělinách v metru a sportovní antilopě

5. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Metro Praha
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:11 Co je to humor?
  • 10:37 Dají se v metru najít zkameněliny?
  • 28:36 Start nesmrtelného poutníka
  • 33:56 Jak zabránit mutaci buněk?
  • 44:33 Záhadná kondice tibetské antilopy
Smějící se dívka

Co je to humor?

Opravdu nebývá zvykem, abychom si v Meteoru vyprávěli vtipy. MUDr. František Koukolík pověděl hned tři, a povedené. Ukázal na nich příklady různého typu humoru. Zamyslel se nad tím, co přesně humor je. Odpověď není tak snadná, protože definic je mnoho a liší se. Zajímavé také je, co se děje v lidském mozku, že je donucen se zasmát. Základem humoru je rozpor mezi tím, co očekáváme a co je sděleno vypravěčem jako pointa.

Dají se v metru najít zkameněliny?

Ano, dají. Pražské metro přepraví půl miliardy lidí ročně, tj. asi milion a půl denně. Kdo z nich si ale zkamenělin všimne? Možná jen pár nadšenců geologie a paleontologie. Nejstarší stanice metra jsou obloženy leštěnými kameny, kde můžeme sledovat tisíce drobných zkamenělin živočichů i rostlin. Do nejzajímavějších stanic – Praha Smíchov, Můstek, Staroměstská a Hlavní nádraží, jsme se vydali s paleontologem Štěpánem Rakem.

Podzemí

Start nesmrtelného poutníka

Americká kosmická sonda Voyager 1 odstartoval 5. září 1977. Už po dvou týdnech pořídila první svoji slavnou sérii snímků – „taneček Země s Měsícem“.

Schema Sluneční soustavy až po nejbližší hvězdy a Voyager 1

Počátkem roku 1979 fotila, měřila a objevovala Jupiter s měsíci. Totéž provedla o necelé dva roky později u Saturnu. Počátkem roku 1990 se jí podařil další vzácný lov beze zbraně - "rodinný snímek" planet naší soustavy seřazených „v zástupu“. Chyběl jen Merkur, který se ztrácel v záři Slunce, a Pluto, který zářil příliš slabě. Možná nejslavnější sondu historie jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Jak zabránit mutaci buněk?

Buňky se stručně řečeno množí tak, že se DNA rozdvojí a každá část zvlášť doplní tak, aby vypadala jako před rozdělením. Při tom může dojít k různým chybám.

Buňka

Například takové, kdy se DNA přepisuje do RNA pomocí RNA polymerázy. RNA polymeráza čte DNA postupně kousek po kousku, ale může se zaseknout. Buňka se to snaží sama vyřešit. Jako to dělá, objevil dr. Libor Krásný z Mikrobiologického ústavu AV. Šlo by nového poznatku využít k léčbě některých neurodegenerativních onemocnění.

Záhadná kondice tibetské antilopy

Ve vysokých horách v Tibetu žije antilopa orongo. V tomto nehostinném místě, kde může klesnout teplota až na -40 stupňů, podává neuvěřitelné sportovní výkony. Dokáže uběhnout vzdálenost 100 km rychlostí 70 km v hodině.

Tibet

Jak se jí to může podařit ve výšce až 5000 metrů nad mořem, kde je řídký vzduch s nedostatkem kyslíku? Vědci zjistili, že tomu má v krvi uzpůsoben hemoglobin. Jak přesně funguje? A mohli by toho využít lidé? O tom hovořil biolog prof. Jaroslav Petr.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související