Meteor o umělém genu, alkoholu zvířat a sportovní matematice

Rekordní počasí roku 2024

Horký rok 2024|foto:Shutterstock

Rok 2024 byl nejteplejším v dějinách moderního měření teploty vzduchu. Platí to pro Českou republiku, Evropu i pro celou planetu. Martin Novák z ČHMÚ v Ústí nad Labem připomněl, že jen léto bylo o celých 3,6 stupně teplejší než normál za roky 1961- 1990. Rekord padl, i co se týká dešťových srážek. V době ničivých zářijových povodní spadlo na stanici Švýcárna v Jeseníkách během jediného dne 14. září 368 mm srážek.

Syntéza prvního genu

Geny|foto: TheDigitalArtist, Pixabay, Licence Pixabay

Dne 28. prosince 1972, Har Gobind Khorana, tou dobou už laureát Nobelovy ceny a profesor na MIT, zveřejňuje dva články, kde popisuje úplnou syntézu genu. Tedy úseku DNA, který v kvasinkách řídí transport neesenciální aminokyseliny alaninu do syntetizované bílkoviny. Udělal to tak, že napřed připravil několik menších fragmentů a ty potom spojil v celek o velikosti 77 písmen. Gen ve zkumavce fungoval, ale po přenesení do živé buňky se neuchytil. Byl to ale začátek úspěšné syntézy genů. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Pijí zvířata alkohol?

Sršeň asijská|foto:Profimedia

Kdepak, hospodu, kde vedle sebe sedí koza, prase, kocour a pes a popíjejí pivo, můžeme najít jen v pohádce. Nikoho ani nenapadne dávat alkohol svým domácím mazlíčkům. Zvíře pod vlivem alkoholu se může zranit a mít zdravotní problémy. Jak ale popsal biolog prof. Jaroslav Petr, alkohol vzniká i přírodním způsobem. Zkvašené ovoce je součástí potravy mnoha živočichů a ti se pak musejí s vlivem alkoholu popasovat. Proběhla v tomto směru řada pokusů a vědce doslova šokovala asijská sršeň, která vydrží dlouhodobě konzumovat 80% alkohol.

Obejde se sport bez matematiky?

Běžecká závodní dráha|foto:Zdeněk Trnka, Český rozhlas

Dosažení světového rekordu v běhu na 100 metrů je jedním z nejprestižnějších sportovních úspěchů. Když sledování v roce 1912 začalo, byl mužský rekord 10,6 sekundy, a od té doby klesá. V roce 1968 spadl na 9,9 sekundy a konečně tak prolomil bariéru deseti sekund. Potom ho americký sprinter Jim Hines znovu zlomil, a to časem 9,95 sekundy. Což byl paradoxně pomalejší čas než ten předchozí rekord. Přesto byl uznán jako nový světový rekord. Proč? Jak je to s měřením času ve sportu a jaká nás čeká budoucnost? Nad tím se zamýšlí kniha Matta Parkera Matematické kixy, kterou vydalo nakladatelství Grada.

Zapomenutý objevitel krevních skupin

Jmenoval se Jan Janský. Dnes všichni víme, o koho šlo a jeho práce na určení krevních skupin byla průkopnická. Jenže ve své době zcela zapadla. Proč? To se dozvíme z rozhlasového pásmo Jiřího Jana Navrátila, které vzniklo ke 100. výročí narození českého vědce, a Meteor ho vysílal 31. března 1973.

Účinkují Rudolf Pellar, Soběslav Sejk, Karel Urbánek, Miloš Rozhoň, Josef Velda a Dagmar Sedláčková.