Meteor o očkování proti koronaviru, opičení koček a zásobách zlata

Vrací se pěnkava jikavec

Ptáci, kteří žijí přes léto na severu, se k nám během podzimu postupně vracejí. Mezi nimi i pěnkava jikavec. Tento ptačí host u nás dříve býval velmi hojný. Ještě v 19. století se běžně chytali na čihadlech a pak se konzumovali jako lidská potrava. Od roku 1870 dostali zákonnou ochranu, která platí dodnes. Pěnkava jikavec se k nám na zimu vrací za potravou, kterou tvoří především bukvice. Víte ale, proč je obtížné ptáčka spatřit, když je hledá v bukovém listí?

Opičí se kočky?

Umí zvířata napodobovat? A jsou schopny se to naučit i kočky? |foto:Shutterstock

Kočky jsou považovány v porovnání se psy, za méně přizpůsobené člověku, méně ochočené a méně poslušné. V mnoha ohledech je to pravda. Existují ale výjimky, které ukazují, že kočky jsou na chování člověka vnímavější, než se dosud myslelo. V Japonsku vědci našli kočku, která dokázala po své majitelce zopakovat přes 20 gest a pohybů. Někdy šlo o velmi složité pohyby, třeba vytažení šuplíku nebo zdvižení obou pacek. Co dalšího kočka uměla a co to znamená pro naše chápání koček? O tom informoval biolog prof. Jaroslav Petr.

Objev inzulinu

V roce 1921 se podařilo Frederiku Bantingovi a Charlesi Bestovi extrahovat čistý inzulin ze psů, kterým podvázali vývod pankreatu. Extrahovanou látku zprvu pojmenovali isletin. |foto:Český rozhlas

Diabetes mellitus neboli cukrovka vzniká, když vlastní imunitní systém ničí buňky slinivky břišní, které produkují hormon inzulin. Tělo si pak neumí poradit s příjmem cukrů v potravě. To je cukrovka 1. typu. Cukrovka 2. typu postihující nejčastěji seniory nebo lidi s nadváhou, je způsobena sníženou citlivostí tkání vlastního těla k inzulinu. Co dělat, když tělo tento klíčový hormon neumí vyrobit nebo ho vyrábí málo? Jak zachránit lidské životy? Řešení přišlo přesně před 100 lety! Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Dočkáme se očkování proti koronaviru?

Všichni si přejeme, aby pandemie nemoci covid-19 už byla za námi a my mohli žít zase normálním životem. V situaci, kdy počet nakažených stále roste a lidstvo nemá lék, je jen jediná možnost, jak vrátit svět do starých kolejí. Očkování. Bohužel vznikají nesmyslné konspirační teorie a strach z něj. Jaký je současný stav vývoje vakcíny? Kdy bude hotova? Říká se, že imunitní systém si pamatuje koronavirus jen asi tři měsíce a pak se člověk může zase nakazit. Může za takové situace očkování fungovat? Na tyto a řadu dalších otázek odpovídal Václav Hořejší z Ústavu molekulární genetiky AV ČR.

Musí meteorologové umět matematiku?

Jiří Grygar má ve své sbírce i citát Alexandera Friedmana: „Špatní matematici se mohou stát dobrými fyziky a špatní fyzikové se mohou stát dobrými meteorology.“ Toto poněkud škodolibé rýpnutí do meteorologů jsme nechali komentovat jednoho z nich – Martina Nováka z ČHMÚ v Ústí nad Labem. Jak je to se skutečným studiem meteorologie na vysoké škole? Obejde se bez hlubších znalostí matematiky?

Kde jsou největší zásoby zlata?

Logo|foto:Český rozhlas

Zlatá horečka z 19. století je minulostí. Zlato je ale stále považováno za velmi cenný kov a snaha objevit nová naleziště neutuchá. Nevyzvednuté zlaté zásoby se odhadují na 75 000 tun. Z toho celých 45 % připadá na Jihoafrickou republiku. Nejbohatší africké naleziště má Witwatersrand, podkovovitá vyvýšenina východně od Johannesburgu. Rusko má velké zásoby zlata na Sibiři. V americkém státě Nevada se doluje zlatonosná ruda z otevřené jámy dva tisíce pět set metrů dlouhé a tři sta metrů hluboké. Jak zlato v zemi vzniká? Víte, že nosíte prstýnek ze zlata které v minulosti nosila třeba nějaká princezna? O zlatu jsme četli z knihy Materiály a člověk prof. Miroslava Raaba.