Meteor o času, duhové čokoládě a keramickém motoru

7. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jaké mají vědci vysvětlení pro pojetí času?
0:00
/
0:00

Poslechněte si:

  • 01:18 Co je to čas?
  • 11:40 Česká lochneska
  • 18:20 Přechod Merkuru před Sluncem
  • 23:46 Ryby, které nejde vyfotit
  • 33:13 Lze vyrobit duhovou čokoládu?
  • 43:00 Může fungovat keramický motor?

Co je to čas?

Sluneční hodiny

Pan Robert Šimek nám napsal: „Nedávno mě v Meteoru zaujal citát ze sbírky pana Grygara, že čas je to, co se děje, když se neděje nic jiného. V hlavě mi okamžitě vyvstala otázka, kterou si pokládám už od mládí: Je čas neomezeně dělitelný? Je možné každý časový interval rozdělit například na dva kratší? A je vůbec čas spojitý?“ Profesor Petr Kulhánek z ČVUT ve svých odpovědích upozornil, že pořádná definice času neexistuje, a že čas se může měnit v závislosti na rychlosti pohybu a velikosti gravitační síly.

Česká lochneska

Rekonstrukce Nessie v podobě plesiosaura před návštěvnickým centrem v Drumnadrochitu

První zmínka o lochneské příšeře pochází z roku 1871. Existují stovky svědeckých pozorování. Patrně falešných. Autor nejslavnější fotografie lochnesky roku 1934 na smrtelné posteli přiznal, že šlo o podvod. Zvíře mělo mít nějakých 15 až 20 metrů, třímetrový krk a žít ve vodě. To je pozoruhodná shoda s jedním druhem dinosaurů. Dokonce byl jeden z nich nalezen i na našem území. Dnes se jmenuje cimoliasaurus teplicensis. Okolnosti objevu a nejnovější výzkumy popsal paleontolog Vladimír Socha.

Přechod Merkuru před Sluncem

Na základě svých nových zákonů pohybu planet Johannes Kepler předpověděl, že 7. listopadu 1631 by měla planeta Merkur přejít před Sluncem a dala by se přitom vidět jako černá tečka šinoucí se napříč slunečním kotoučem. Takovouto událost dosavadní astronomie ještě nezažila, protože ji lze pozorovat jen dalekohledem. O pozorování se pokusilo několik astronomů, ale pouze všestranný francouzský učenec Pierre Gassendi uspěl a zjistil, že Merkur se ukázal být oproti očekávání mnohem menší a před sluneční disk se dostal o několik hodin dříve, než uváděla předpověď. Tento fenomenální úspěch astronomie jsme si připomněli v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Ryby, které nejde vyfotit

Vědci vytáhli z několikakilometrové hloubky černé ryby. Když si je chtěli vyfotografovat, zjistili, že to nejde. Na vině nebyl fotoaparát, ale ryby samotné. Tyto super černé hlubinné ryby mají zbarvení těla, které dokonale pohlcuje světlo. I za jasného světla je z nich vidět jen silueta. Za horšího osvětlení jsou prakticky neviditelné. Mechanismus tohoto maskování byl nyní odhalen a posluchačům Meteoru ho sdělil biolog profesor Jaroslav Petr.

Lze vyrobit duhovou čokoládu?

Myslíte, že se někdy vědci nudí v práci? Ani ne. Ale přestávky mají. Při jedné takové je napadlo, jestli by dokázali vyrobit duhovou čokoládu. Ne tak, že by byla složena ze šesti čokolád obarvených umělým barvivem, ale že by hrála všemi barvami duhy sama od sebe. Bez chemie, jen díky fyzice. Vědci využili známého principu odrazu světla od periodicky se opakující struktury povrchu materiálu. Jde o něco podobného, jako když hudební CD při určitém úhlu vypadá jako duhové. Jak přesně duhovou čokoládu vyrobit popsal dr. Jan Havlík z ÚOCHB Akademie věd.

Může fungovat keramický motor?

Je to už podruhé, co se keramika aktivně podílí na technologické revoluci. Poprvé se tak stalo v mladší době kamenné. V dnešní době se keramické materiály využívají v automobilových motorech a turbínách jako kluzné prvky a ventily, v jaderných a chemických reaktorech, v počítačích a jejich přídavných zařízeních, v solárních kolektorech, raketoplánech i jako náhrada lidských kostí a kloubů. Dokonce proběhl pokus o konstrukci motoru, kde keramika nahradila kov. Četli jsme si o tom v knize Materiály a člověk profesora Miroslava Raaba, kterou vydala Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně s podporou Nadace Rudolf.

autor: Petr Sobotka
Spustit audio

Související