Meteor o hoření diamantů, blikání sépií, pavoučích ponorkách nebo fámách o zdraví kosmonautů

Může diamantový prsten shořet?

Tuha i diamant mají naprosto stejné chemické složení, s tím prvním píšeme na papír a nemá pro nás žádnou cenu, s druhým obchodujeme, zdobíme se a pácháme kvůli němu zločiny. Přitom v obou případech jde o čistý chemický prvek uhlík.

Paradoxní je, že by mělo být bezpečnější mít šperky z tuhy, a ne z diamantu. Protože tuha je, i když tomu na první pohled nebudete věřit, stabilnější než diamant. Hovořil o tom v Meteoru dr. Jan Havlík z Ústavu organické chemie a biochemie AV.

Vznik Evropské kosmické agentury

Logo|foto:Český rozhlas

Do vesmíru se létalo od roku 1957, avšak zprvu pouze ze Sovětského svazu a Spojených států amerických. Evropa nemá nic. Jenže ona se chce na výzkumu kosmického prostoru a jeho mírovém využití podílet také!

Proto už počátkem 60. let zakládá hned dvě organizace, jednu na výzkum vesmíru, tedy převážně vědeckou, druhou na vývoj a konstrukci raket, tedy spíše technickou. Po několika neúspěšných startech se zúčastněné země rozhodly obě instituce sloučit.

30. května 1975 podepisují Úmluvu o zřízení Evropské kosmické agentury, zkratkou ESA, se sídlem v Paříži. Funguje dodnes a je úspěšná. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Fámy o zdraví kosmonautů

Posádka Crew Dragon: astronauté Robert Behnken a Doug Hurley|foto:Profimedia

Létat do vesmíru je náročné psychicky i fyzicky. Kosmonauti prochází přísným výcvikem a nemohou si dovolit ve vesmíru onemocnět. To vyvolává velké dohady veřejnosti o tom, co lékaři kosmonautům před startem provádějí a jaká všechna omezení musejí dodržovat.

Je jim preventivně vyoperováno slepé střevo? Nesmí používat brýle? Mají zakázáno sportovat, aby se nezranili? Co je pravda a co fámy? Na to odpovídal odborník na kosmonautiku Milan Halousek.

Vyschne úplně Aralské jezero?

Aralské jezero. Asijská gigantická přírodní vodní nádrž byla poprvé prozkoumána v polovině 19. století a budila úžas. Čtvrté největší jezero světa! Kdyby leželo v České republice, zabralo by 86 % našeho území! Jenomže lidé žijící na přítocích jezera chtěli vodu.

Od vybudování přehrady a kanálu před 50 roky začalo Aralské jezero vysychat. Neuvěřitelným tempem! Jedna z největších ekologických katastrof způsobená člověkem. Podaří se ji zvrátit? O tom hovořil hydrogeolog Bohumír Jánský z Přírodovědecké fakulty UK.

Proč někteří mořští tvorové blikají?

Kalmar peruánský je hlavonožec, krakatice. Váží zhruba 50 kg a dorůstá 1,5–2,5 m, a to bez započtení chapadel. Žije ve velkých hloubkách 800–900 m. Tam už je v podstatě tma. O to větší pozornost budí schopnosti pohybu, orientace a hlavně lovu.

Vědci natáčeli pohyb kalmarů pomocí ponorek. Zjistili fascinující věc. Tito živočichové blikají. A to různými barvami, přestože jejich oko vidí jen černobíle. Blikání je neuvěřitelně rychlé. K čemu slouží? To nám popsal biolog prof. Jaroslav Petr.

Pavoučí ponorky a udice

Logo|foto:Český rozhlas

„Mladá rybka se poprvé vydala na průzkum zátoky, do které se zatím neodvážila. Čím více se vzdalovala od středu rybníka, tím menší byla hloubka a tím hustějším porostem vodních rostlin se musela prodírat. Až spatřila něco podivného – podvodní pavučinu. Bylo jich tam několik, měly vypouklý tvar a v každé z nich seděl jeden pavouk“.

To je ukázka z četby a vyprávění o podivuhodných druzích pavouků v rámci cyklu Planeta pavouků. Příhody vyprávěné Miloněm Čepelkou s odborným komentářem arachnologa Antonína Kůrky.