Meteor o navigaci zvířat, hlasu tyranosaura a nápadech v mozku

Ovlivňují sluneční bouře zvířata?

Kdy došlo k selhání navigace plejtvákovců? Vědci zjistili překvapivou souvislost s výskytem slunečních erupcí|foto:Český rozhlas

Největšími mořskými tuláky naší planety jsou plejtvákovci šedí. Každoročně provádějí okružní plavu Tichým oceánem o délce zhruba 20 000 km, což je polovina obvodu Země. Jenomže jak na tak dlouhou vzdálenost trefí k cíli? Jak se orientují? V hloubkách je jednak tma, jednak tam nejsou žádné orientační body.

Přesně to zajímalo vědce, a tak se zaměřili na případy, kdy došlo k selhání navigace plejtvákovců a jejich uvíznutí na mělčině. Zjistili překvapivou souvislost s výskytem slunečních erupcí. Jak se tedy velryby navigují? A co jim vadí na sluneční aktivitě? Překvapivé zjištění přinesl biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak se zrodila genetika?

Logo|foto:Český rozhlas

Víte, co jsou to „elementy vloh“? Správně tušíte, že to souvisí s dědičností. Možná bychom pojem „elementy vloh“ říkali dodnes, nebýt toho, že roku 1909 dánský botanik Wilhelm Johannsen přišel s jednoslovným výrazem geny.

Využil při tom toho, že 18. dubna 1905 britský biolog William Bateson navrhl používat výraz genetika. Vadilo mu totiž, že dosud neexistuje žádný obecně užívaný termín popisující vazbu mezi jevy dědičnosti a jevy variability.

Výraz genetika je odvozen od latinského genesis znamenající původ, vznik, zrod. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Poslechněte si hlas tyranosaura

Genetika je neuvěřitelně se měnící vědou. Umíme pasáže v DNA hledat, vystřihovat, nahrazovat… V počátcích je léčba nemocí úpravou genů. Můžeme si geneticky upravit plodiny, aby třeba lépe odolávaly škůdcům…

Jedna věc je ale naštěstí nemožná – oživení dinosaurů. Nelze oživit něco, z čeho se nám nedochoval genom. Přesto se nedávno povedlo něco nevídaného. Lidé uslyšeli zvuk jednoho z dinosaurů. Jak to vědci dokázali upřesnil Vladimír Socha.

Proč si mravenci topí?

Mravenci dokážou zahřát své mraveniště, a to až o 10 stupňů nad okolní teplotu. Mají k tomu prý hodně dobrý důvod. Jaký? |foto:Fotobanka Unsplash

„Pilný jako mraveneček“, říká se. Oprávněně. Mravenci tvoří neuvěřitelně dobře organizovaná společenstva a prací vyplňují většinu aktivní doby. Ale mohlo by se klidně říkat také „topí jako mraveneček“.

Mravenci skutečně dokážou zahřát své mraveniště, a to až o 10 stupňů nad okolní teplotu. Mají k tomu prý hodně dobrý důvod. Jaký? A jakým způsobem teplo vyrábějí? Na to jsme se ptali doc. Jana Frouze z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze.

Kde se v mozku rodí nápady?

Řada nápadů se rodí ve chvíli, kdy mozek odpočívá. Třeba při sportu nebo při poslechu hudby|foto:Bret Kavanaugh, Fotobanka Unsplash

Napadlo by vás, že se jednou věda bude seriózně zabývat tím, kde konkrétně se v mozku rodí nápady? Experimenty ukázal, která místa jsou důležitá pro přemýšlení ve chvíli, kdy mozek pátrá po něčem novém.

Fascinující je, že nápad či řešení nenalézá mozek jen ve chvíli nejvyššího vypětí a soustředění. Naopak se řada nápadů rodí ve chvíli, kdy mozek odpočívá. Třeba při sportu nebo při poslechu hudby. Proč to tak je?

Tím se zabývá kapitola z knihy Mozek – zázrak na 5, kterou vydalo nakladatelství Petrklíč. Autorem knihy je Milan Bauman, text čte Jiří Plachý a komentuje prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.