Meteor o aprílovém počasí, chuti vody a největší bakterii

Všechny díly Meteoru najdete na webu Dvojky nebo v mobilní aplikaci mujRozhlas. 

Existuje aprílové počasí?

Pomalu se blíží začátek dubna a možná vás někdo 1. dubna nachytá aprílovým žertem. Zajímavé je, že i počasí se chová, jako by si s z nás dělalo legraci. Pojem „aprílové počasí“ se používá v situaci, kdy dochází k rychlým změnám a člověk, aby si na cestu ven nejlépe vzal zároveň kraťasy i kabát, sluneční brýle i deštník.

Co na takové změny počasí říkají sami meteorologové? Nejde jen o mýtus, když přece podobné divoké chování počasí prožíváme i jindy v roce? Na to jsme se ptali Martina Nováka z Českého hydrometeorologického ústavu v Ústí nad Labem.

Jak ošálit mozek, aby voda měla chuť?

Jak ošálit mozek, aby voda měla chuť?|foto:Fotobanka Pixabay, ©

Voda je na první pohled bezbarvá kapalina bez chuti a vůně. Jenže voda není jen čistě molekula H₂O. Jsou v ní různé příměsi. Třeba minerály. A každý ví, že voda chutná v Brně jinak než v Krkonoších.

Vědci ale provedli na myších pokusy, při kterých dokázali vyvolat pocity, jako by voda byla hořká nebo sladká. Povedlo se jim to, aniž by do ní něco přidali. Jak dokázali ošálit smyslová centra? O tom hovořil prof. František Vyskočil z Fyziologického ústavu AV.

Důkaz otáčení Země

Léon Foucault demonstruje důkaz otáčení Země pomocí svého kyvadla|foto:Profimedia

V březnu roku 1851 dostávají významnější pařížští vědci oznámení: „Zvu vás zítra mezi třetí a pátou odpoledne do Poledníkového sálu hvězdárny.“ Podepsán Léon Foucault. Přišli – a co viděli?

Na jedenáctimetrovém laně visí ze stropu rozhoupaná železná koule se špicí dole. Po chvíli hosté pozorují, jak se rovina kyvu, znázorněná brázdou rytou hrotem do vrstvy písku na podlaze, pomalounku stáčí ve směru hodinových ručiček.

„To, co ji vychyluje,“ vysvětluje hostitel, „je rotace Země, na které stojíme.“ Důkaz otáčení Země, který lze spatřit na vlastní oči, byl na světě. Připomněli jsme si to v rubrice Stalo se tento den, kterou připravuje Ing. František Houdek.

Co ohřívá sluneční korónu?

Úplné zatmění Slunce ukazující sluneční korónu|foto:Marcel Bělík, Hvězdárna v Úpici

Už 150 let trvá záhada, která na první pohled popírá fyzikální zákony. Všichni víme, že když přiložíme chladnou ruku k rozpáleným kamnům, neohřejí se díky naší ruce více. Naopak. Vždy platí, že teplejší těleso ohřívá to chladnější. Na Slunci ale jako by to neplatilo.

Uvnitř je Slunce horké asi 15 milionů stupňů. Směrem k povrchu chladne až na asi 5500 stupňů. Následuje další vrstva, zvaná koróna, a ta je zase mnohem teplejší – miliony stupňů. Jak je ohřívána? Nové výzkumy i díky kosmickým sondám konečně přinášejí pravděpodobná vysvětlení. Popsal nám je prof. Petr Kulhánek z ČVUT v Praze.

Největší bakterie

Na světě existuje bakterie o délce 2 cm|foto:Shutterstock

Bakterie jsou jednoduché formy života, které jsou naprosto všude. Včetně vnitřku našeho těla. Jsou tak malé, že je lze pozorovat jen pomocí mikroskopů. Alespoň jsme si to dlouho mysleli.

Jenomže vědci před 10 lety objevili v Karibiku podivné organismy, které vypadali jako nitě. A před pěti lety jedna studentka biologie došla k závěru, že jde o řetízek složený z bakterií.

Teď se ale ukázalo, že celé vlákno je jedna jediná bakterie. Skutečně. Existuje bakterie o délce 2 cm. Nepředstavitelné! Jak může fungovat? Nad tím se zamýšlel biolog prof. Jaroslav Petr.

Jak si hrají kočky?

Jak si hrají kočky?|foto:Fotobanka Pixabay, ©

Kočky jsou ve srovnání se psy více v souladu se svými predátorskými instinkty. Jejich hry se výrazně podobají těm lvím, tygřím a ostatních velkých šelem, které se už v nízkém věku musejí učit, jak přežít.

Už když je koťatům jeden měsíc, učí se základní techniky, které jsou hluboko zakořeněné v jejich evoluční paměti. Patří mezi ně i bojovné hry napodobující chytání ptáků, ryb a myší. Mnoho zajímavých věci o hře koček jsme si četli z knihy Pozoruhodné objevy ze světa zvířat, kterou vydalo nakladatelství Grada.