Pranostiky. Starobylé předpovědi počasí. Mýtus, nebo skutečnost?

Alfons Mucha: Čtyři roční období (1897)
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Alfons Mucha: Čtyři roční období (1897)

Na Nový rok o slepičí krok? Pranostiky. Může se zdát, že jsou to jen říkačky, které nemají s vědou nic společného. Ale zdání klame. Každou první sobotu v měsíci vás teď v Meteoru čeká seriál o nich s docentem Zdeňkem Vašků.

Nejpočetnější složkou obyvatelstva u nás po celá staletí a tisíciletí byly zemědělci. Proto ve velké skupině hospodářských pranostik jsou nejvíce zastoupeny pranostiky rolnické.

Hlavním zimním (a tedy i lednovým) zaměstnáním našich zemědělských předků byl fyzicky a časově značně náročný cepový výmlat obilí. Dokresluje to pranostika: „Dobrý hospodář má výmlat stihnout v době od svatého Martina do hromnic.“ Tzn. od 11. listopadu do 2. února.

Pranostiky meteorologické

Jak mohli naši předci předpovídat počasí, když i dnes je to s pomocí superpočítačů dosti obtížné? Lidé tehdy žili v užším svazku s přírodou. Rolníci trávili většinu času venku a všímali si, co se kolem děje. Své poznatky si pak předávali z generace na generaci.

Přišli na to, že výkyvy počasí se rok co rok opakují. Když se všechny pranostiky seřadí za sebou v chronologickém pořadí podle jednotlivých dnů v roce, vznikne pranostický kalendář. V něm všechna období teplotně pod normálem i nad normálem vyniknou.

Rolnické pranostiky mají reálný základ

Dnes mají meteorologové záznamy teplot až 200 let nazpět. Když si vynesou do grafu teplotu pro každý den v roce ve všech minulých letech, kdy byla měřena, získají průměrnou teplotu. Nejde ale o žádnou hladkou křivku. V každém roce se průběh počasí od toho ideálního odchyluje. A právě pranostiky říkají jak.

Lednový pranostický kalendář si všímá těchto období: novoroční zima, tříkrálové oteplení, hyginská zima, prisské oteplení, fabiánská zima a hromniční oteplení.

Novoroční zima

Kalendářní deska od J. Mánesa na věži Staroměstské radnice

Novoroční zima navazuje ve dnech na přelomu starého a nového roku na vánoční oblevu. Nejznámějšími pranostikami, které se týkají tohoto období, jsou: „O vánocích hej, po vánocích ouvej. O Silvestru papeži, snížek si již poleží. Od konce roku den i zima roste…“

Tříkrálové oteplení

Na Tři krále se většinou otepluje. Naše území se dostává pod vliv tlakových níží, po jejichž okraji k nám proudí teplejší vzduch z jihu. Nastává další obleva. K tomuto období lze uvést celou řadu pranostik: „Na Tři krále, měkko máme. Boží křtění sníh a led ve vodu mění. Na svíčky, kapává ze stříšky…“

Zima hyginská

Ta se vztahuje k 11. lednu, kdy má svátek svatý Hygin. Nejznámější pranostika tohoto období zní: „Na svatého Hygina, pravá zima začíná.“

Prisské oteplení

Kolem 18. ledna bývá počátek vrcholné zimy přerušen prisským oteplením. Název je opět odvozen od jména světce, jehož památka se ten den připomíná. Tentokrát je to svatá Priska. „Svatá Priska, pod saněmi píská.“ Nebo: „Na svatou Prisku obleva, saně jsou netřeba.“

Zima fabiánská

Ta následuje po prisském oteplení. Je to snad vůbec nejznámější výrazně chladné lednové období. Fabiánská zima je signalizována značně početnou plejádou přesvědčivých pranostik, 20. lednem počínaje: „Svatý Fabián – mrazů král. Na svatého Vincence, seď doma u pece. Na zasnoubení panny Marie, zima největší je…

Fabiánská zima se dostavuje ve dnech na počátku poslední lednové dekády a přetrvává někdy až po dny na konci měsíce, kdy bývá ukončena pověstnou hromniční oblevou. O tomto pranostickém období si více řekneme příští měsíc.