Jsme jedna z mála zemí na světě, která užívá pranostiky, upozorňuje biometeoroložka

1. červenec 2019
Blízká setkání

Jaké bude počasí o letošních prázdninách? Kolik oborů má meteorologie? Jaká je spolehlivost předpovědí? Nejen na to se ptala Tereza Kostková biometeoroložky Dagmar Honsové.

Místy, ojediněle, na většině území. To jsou termíny, které meteorologové často používají. Co to znamená? „Místy, to je do 30 % území. Ale člověk, který to slyší, si vezme deštník. A když ho nepotřebuje, tak řekne, že předpověď byla špatná,“ směje se Dagmar Honsová.

Dagmar Honsová
„Tropické noci jsou horší než tropy ve dne, protože si neodpočineme,“ konstatuje Dagmar Honsová. Jako biometeoroložka se zabývá vlivem počasí na rostliny, zvířata a člověka|foto: Elena Horálková

Radí používat aplikace, kde je možné zjistit, jak bude v tom konkrétním místě. Žádná aplikace vám ale nezprostředkuje pranostiky, které zpestřují předpovědi počasí v TV nebo rádiu. „Jsme jedna z mála zemí, která je ještě používá. Díky nim si uvědomujeme, jak se klima mění.“

Jak je na tom příroda s vodou? Bude se sucho prohlubovat? Jak to Dagmar Honsové klape v meteorologickém manželství s hydrologem Janem Daňhelkou?

autoři: Tereza Kostková , eh
Spustit audio

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

mujRozhlas

Audiosvět Českého rozhlasu na jednom místě
Jak nás naladíte na DABu

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.