„Měla jsem neuvěřitelný úkol. Hrát maminku svého kamaráda.“ Zuzana Stivínová o roli Jiřiny Štěpničkové ve filmu Past

22. prosinec 2019
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zuzana Stivínová jako Jiřina Štěpničková v televizním filmu Proces

„Doufám, že film Past přiblíží hrůzu té doby,“ říká herečka v nedělním vydání pořadu Jak to vidí. Sama prožila taky jeden velký herecký návrat.

„Mně někdo dokonce říkal: Vždyť Štěpničková byla komunistka. A já jsem říkala: Nebyla, komunisti jí právě zničili život. Je moc důležitý to připomínat.“

Čtěte také

„Ve filmu Past hraju herečku, která se po tom neskutečném, nespravedlivém věznění a usurpování ještě vrací k herectví. A to byl teda neuvěřitelný úkol,“ přiznává. „Brala jsem to jako velkou zodpovědnost. Protože Jiřina Štěpničková byla velká herečka, výjimečná, razantní.“

A stejně ji dostali

„Když po ní třeba chtěli, aby hrála v jednom německém filmu, tak si radši rozdrtila zdravou nohu, aby nemusela. „Ona chtěla utéct z této země, aby mohla hrát role svého věku a nemusela kolaborovat. A stejně jí dostali. StB jí zničilo život.“

Čtěte také

Co bylo na roli nejtěžší? „Když hraju jakoukoli roli, můžu si jí dovymýšlet. Ale tady jsem měla naopak za úkol se co nejvíc přiblížit Jiřině Štěpničkové, matce mého kamaráda. Představit tu osobu, abychom jí uvěřili, aby to bylo co nejblíž jejímu osudu.“

Zůstat v Národním znamenalo nemít rodinu

Sama Stivínová taky zažila velký návrat, když se po téměř 20 letech vrátila do Národního divadla. „Snažila jsem se vyřešit si svůj osobní život,“ svěřuje se herečka. „Lítala jsem po světě a po těch 20 letech jsem úplně jiná.“

„Před těmi lety jsem neměla ani děti ani ukotvení ve světě,“ popisuje. „Tenkrát jsem byla ve svazku s Národním divadlem. A kdybych tam zůstala, tak bych zřejmě neměla ani tu rodinu. Jenom bych tam tak jako zemřela na jevišti,“ svěřuje se moderátorce sestře Angelice

„Teď se oklikou vracím a beru to jako skvělou zkušenost a jako kdybych se vrátila domů. Úplně takhle obyčejně. Cítím se tam bezpečně.“

Jaké by podle ní mělo být poslání Národního divadla? Jak vzpomíná na natáčení filmu Monstrum? A jak se namlouvají filmy pro nevidomé?

autoři: sestra Angelika , rota
Spustit audio

Související