Komunisté ji odtrhli od dětí a roky věznili. A přece se nebála svědčit. Osudové ženy: Jiřina Slámová
Její manžel pracoval pro britskou rozvědku. Když byl odhalen, utekl a ji i s dětmi tady nechal. Krutě ji vyslýchali. Ona ale násilí nepodlehla. V dokudramatu účinkují Klára Sedláčková-Oltová, Ivana Jirešová nebo Pavel Soukup. Hovoří publicista Luděk Navara.
Narodila se v březnu 1927 jako Jiřina Duchoňová do zemědělské rodiny. Chodila do Sokola a byla vychovávaná v československém duchu. Od ostatních ji nic neodlišovalo. V roce 1944 se ve svých 17 letech vdala za o rok staršího Cyrila Slámu. Krátce po svatbě se jim narodil syn Jiří a o tři roky později dcera Hana.
Manželství to ale nebylo šťastné. Cyril Sláma byl své ženě nevěrný a choval se k ní hrubě. O rozvodu začala uvažovat už dva roky po svatbě. Nakonec se ale rozhodla vydržet. Vstoupila do národně socialistické strany, ve které se angažoval její manžel i jeho bratr.
Po boku manžela
Oba pracovali pro britskou rozvědku, která na území Československa po únoru 1948 budovala tajnou zpravodajskou a převaděčskou síť. Ta byla ale v roce 1950 prozrazena a Cyril Sláma dostal příkaz uprchnout za hranice. Jiřina o jeho činnosti věděla, podrobnosti ale neznala.
Když Cyril odjel, zatkla StB jeho bratra Věroslava a Jiřina se vydala varovat další členy skupiny. Tajná policie v té době ale už o celé síti věděla a chystala zatčení všech účastníků včetně rodičů bratrů Slámových.
Utrpení bez dětí
Jiřina Slámová byla zatčena 27. října 1950. Děti – pětiletý syn a dvouletá dcera – zůstaly v prázdném domě a zoufalá Jiřina nevěděla, co se s nimi stalo. Celá Slámova rodina skončila ve vězení, a tak neměla mnoho naděje, že by se dostaly do péče k příbuzným.
Děti skončily v dětském domově ve Vranově, odkud si je po čase vzali k sobě vzdálení příbuzní z Brna. Tajná policie mezitím Cyrila Slámu dopadla a donutila ke spolupráci. Vyslali ho znovu na Západ za železnou oponu jako agenta.
Tam ovšem svoji identitu prozradil, a z pohledu komunistického režimu v Československu tedy zběhl. StB se rodině rozhodla tvrdě pomstít. V lednu 1952 byli všichni obžalovaní v procesu odsouzeni za rozvracení republiky.
Pětadvacetiletá Jiřina si vyslechla tvrdý rozsudek 18 let odnětí svobody. Vysoké tresty dostali i zbylí členové Slámovy rodiny. Jiřina ve vězení nakonec strávila více než 10 let. Propustili ji až v jejích 33 letech, domů se ale nesměla vrátit.
Dcera se k ní neznala
Děti bydlely u Jiřininy sestřenice v Rajhradě u Brna. Dcera si matku vůbec nepamatovala a nakonec zůstala u příbuzných natrvalo. Syn se připojil k matce, před sebou měli ale neradostné vyhlídky.
„Z vězení se vrátila s padesátikorunou v kapse. Neměla kde bydlet, neměla práci a pokoušela se živit, jak se dalo. Později se vyučila soustružnicí,“ popisuje publicista Luděk Navara.
Po čase se provdala za bývalého spolužáka a přijala příjmení Minaříková. Žádná velká láska to ale nebyla. O osudu svého prvního manžela se dozvěděla až po listopadu 1989. Tehdy dostala zprávu, že zemřel v roce 1988 v Africe.
Rehabilitace
Pád režimu jí přinesl soudní rehabilitaci. Dokonce svědčila u soudu s krutým komunistickým vyšetřovatelem Jaroslavem Danielem. Ten byl sice odsouzen, ale výkon trestu kvůli vysokému věku už nenastoupil. Stala se také laureátkou ceny Příběhy bezpráví. Zemřela v roce 2011 v 84 letech.
Související
-
Odseděla si 14 let, ale komunistům nikdy neustoupila. Osudové ženy: Dagmar Šimková
Patřila k prvorepublikové zlaté mládeži. Rok 1948 pro ni ale znamenal pád do beznadějné situace politického vězeně. Krásnou ženu a rebelku přesto komunisté nikdy nezlomili.
-
Čelila mučení StB i trestu smrti. Ve vězení našla lásku. Osudové ženy: odbojářka Marie Chalupová
Mohla prožít spokojený život, kdyby se v Československu v únoru 1948 nechopili moci komunisti. Místo toho prožila dlouhá léta ve vězení. I tak našla za mřížemi lásku.
-
Spolupracovala s Miladou Horákovou. Potkal je podobný osud. Osudové ženy: Jiřina Zábranová
Učitelské rodinné zázemí predurčilo její kariéru. Zájem o věci veřejné ji však přivedl až do politiky. Nakonec byla odsouzena ve vykonstruovaném procesu k 30 letům žaláře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka