Jaký je původ slova „chřipka“?
Chřipka, německy die Grippe, rusky gripp, se Evropou začala šířit spolu s válečným neúspěchem pruského krále Bedřicha Velikého. Česká varianta má ale nejblíž k původnímu zdroji.
Právě české slovo „chřipka“ je nejvíc podobné původnímu zdroji. Je odvozeno od starého slovanského slovesa „chrípati“, které znamená „chraptět/sípat“ a je zřejmě zvukomalebného původu. Od stejného slova je odvozeno i třeba koňské „chřípí“ nebo moderní „chrápat“.
V ruštině bylo původní pojmenování nemoci, při které lidé sípali a chroptěli neboli chrípali kratší a znělo jenom „chrip“. To se pak nejspíš stalo i základem pro německé „die Grippe“. Abychom to ale vysvětlili, musíme se vydat do evropské historie.
Když Rusové přitáhli do Pruska
Pruský král Bedřich Veliký totiž nebyl ve svých válečných taženích vždy tak úspěšný, jak se to zdá dnes. Občas se mu na válečném poli dokonce vedlo dost špatně. Například když 20 000 vojáků ruské carské armády pod velením generála Černyševa obsadilo spolu se sborem rakouského generála Lacyho Berlín.
Po pár dnech se dobyvatelé z města stáhli, ale drželi stále velké části Pruska. A spolu s tímto obsazením země se v Prusku rozšířila i nemoc, která měla charakter chřipky a které ruští vojáci taky tak říkali. Zdá se to tedy jasné. Jenže...
Bedřich Veliký píše Voltairovi
Rusové obsadili Berlín v roce 1760 a skutečně se slovo „Grippe“ začalo v němčině šířit v druhé polovině 18. století. Ale první doklad slova „grippe“ v tomto významu máme z roku 1743. I když ovšem ve francouzštině. A to ne jen tak ledaskoho.
Bedřich Veliký nebyl jenom válečník, ale taky velmi vzdělaný muž, příznivec a podporovatel osvícenství. A třeba v dopise Voltairovi 6. dubna 1743 píše: „Jsem velmi zarmoucen zprávou, že vás chřipka (grippe) tak silně postihla.“
Přitom je ovšem dost nejasné, odkud se tohle francouzské slovo, použité v dopise pruského krále vzalo. Není vlastně ani jasné, zda je to skutečná francouzština nebo nějaký výtvor Bedřicha Velikého. Takže to vypadá, že to slovo má v němčině jakýsi dvojí původ.
Dvojí původ
Slovo „grippe“ nejspíš nejdříve nějak začal používat pruský král a to pak bylo dotvrzeno v jazyce jeho poddaných převzetím z ruštiny. Ruština pak slovo převzala v pozměněné podobě zpět. Spolu s Bulhary nebo Poláky.
Původ i význam slov a rčení
Ve starších dílech pořad odhaloval taky původ a význam českých přísloví, pořekadel, mudrosloví nebo biblických rčení a citátů. Proč se říká „achillova pata“? Jaký je původ slova „ahoj“? A co ve skutečnosti znamená slovo „republika“ nebo rčení „nosit sovy do Athén“? To všechno uslyšíte v pořadu Slovo na zlato.
Související
-
Proč se říká a co doopravdy znamená „Pozdrav pánbůh“?
Proč se kýchajícím lidem říká zrovna „Pozdrav pánbůh“? Je to jednoduché. Slovo „pozdrav je míněno ve smyslu „uzdrav“. Tedy: Kéž dá bůh kýchajícímu brzké uzdravení.
-
Jaký je původ slova „Ahoj“?
„Ahoj“ je neformální pozdrav používaný při vítání i při loučení. Nejčastěji u vodáků. Můžou za to námořníci zběhlí v latině, honáci dobytka anebo Hitler?
-
Proč se říká desetikoruně pětka a pětikoruně bůr? Jaký je původ slova prachy a rčení o „staré bele“?
Nemít v kapse ani šesták stojí za starou belu. Když jsou totiž prachy v prachu, nepořídíte si nic ani za babku. Jenom to vysvětlení všeho vás nebude stát ani floka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
