Návrat k praslovanštině aneb Kde se vzal Boží hod vánoční

Ve staré češtině to bylo ale trochu jinak. Souvislost dvou významů tady byla celkem zřejmá. Staročeské hoditi totiž znamenalo zasáhnout, trefit něco, přeneseně i jednat tak, aby se dosáhlo cíle, aby výsledek jednání byl vhod. Už v praslovanštině bylo od goditi odvozeno god - něco, co je příhodné, trefné, něco, co se hodí. Od tohoto významu, totiž od doby vhodné pro slavení svátků, se slovo god rychle posunulo k významu svátek jako takový. Když se pak v češtině g změnilo na h, dostali jsme z godu hod.