Návrat k praslovanštině aneb Kde se vzal Boží hod vánoční
Po Štědrém dnu následuje den, který se jmenuje Boží hod vánoční. Proč zrovna hod? Posluchači asi tuší, že se nebude jednat o žádnou sportovní disciplínu.
Ve staré češtině to bylo ale trochu jinak. Souvislost dvou významů tady byla celkem zřejmá. Staročeské hoditi totiž znamenalo zasáhnout, trefit něco, přeneseně i jednat tak, aby se dosáhlo cíle, aby výsledek jednání byl vhod. Už v praslovanštině bylo od goditi odvozeno god - něco, co je příhodné, trefné, něco, co se hodí. Od tohoto významu, totiž od doby vhodné pro slavení svátků, se slovo god rychle posunulo k významu svátek jako takový. Když se pak v češtině g změnilo na h, dostali jsme z godu hod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
