Návrat k praslovanštině aneb Kde se vzal Boží hod vánoční
Po Štědrém dnu následuje den, který se jmenuje Boží hod vánoční. Proč zrovna hod? Posluchači asi tuší, že se nebude jednat o žádnou sportovní disciplínu.
Ve staré češtině to bylo ale trochu jinak. Souvislost dvou významů tady byla celkem zřejmá. Staročeské hoditi totiž znamenalo zasáhnout, trefit něco, přeneseně i jednat tak, aby se dosáhlo cíle, aby výsledek jednání byl vhod. Už v praslovanštině bylo od goditi odvozeno god - něco, co je příhodné, trefné, něco, co se hodí. Od tohoto významu, totiž od doby vhodné pro slavení svátků, se slovo god rychle posunulo k významu svátek jako takový. Když se pak v češtině g změnilo na h, dostali jsme z godu hod.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
![ze_světa_lesních_samot.jpg ze_světa_lesních_samot.jpg](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/30211a0c09767f56cedafa33e6481497.jpg?itok=KWqo-X-T)
![](https://dvojka.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/1cbf078c2113e4a20ba2b4185c2821e2.jpg?itok=FkhfJLo4)
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.