Proč se říká „achillova pata“?
Achillova šlacha je nejpevnější šlachou v lidském těle. Nachází se na patě. Spojení „achillova pata“ ale odkazuje na jediné zranitelné místo řeckého hrdiny Achilla.
Podle řeckého básníka Homéra byl Achilles slavný bojovník, který se vyznamenal zejména v Trójské válce. Byl nejstatečnější, nejrychlejší a taky nezranitelný. Teda skoro.
To bylo tak. O Achillovu matku, mořskou bohyni Thetidu, se svého času ucházel sám nejvyšší bůh Zeus. Jenomže se k jeho božským uším donesla věštba o tom, že Thetidin syn bude mocnější než jeho otec. To Zeus nemohl dopustit, a proto z toho raději rychle vycouval.
Když to s Diem nevyšlo, provdala se bohyně Thetis za krále Pélea a porodila mu synka.
Postavit se věštbě
Věštba dál pravila, že Thetidin syn bude žít buď úžasný, ale krátký život hrdiny, nebo dlouhý a spokojený život průměrného vladaře. Jako matka si samozřejmě přála, aby synek žil raději dlouho a nudně než skvěle a krátce, to se dá pochopit.
A tak Thetis provedla jistá opatření. Napřed synka vyráchala ve vodě řeky Styxu, aby se stal nezranitelným. Miminko při tom držela za patičku, aby se neutopilo.
A to nebylo všechno! Pak Thetis Achillíka potírala ambrózií a zakalovala nad ohněm. Jenže ji přitom přistihl její manžel, král Péleus. Myslel si, že se ta ženská pomátla a chce jejich děcko zabít. Křikem ji vyděsil tak, že synka nestihla zakalit celého – nedodělaná zůstala zase ta pata!
Achillovým vychovatelem se stal moudrý kentaur Cheirón, který ho živil medvědími mozky a pečenými lvy. Naučil Achilla zacházet se zbraněmi, léčit zranění, hrát na lyru – tedy všechno, co má umět správný hrdina.
Bojovník v ženských šatech
Když bylo Achillovi deset, holýma rukama zabil kance a předběhl jelena. Nepřál si nic jiného než stát se bojovníkem. Jeho máma si ale přála pravý opak. Když se dozvěděla, že achajští králové připravují válku proti Tróji, převlékla Achilla za děvče a ukryla ho do ženského chrámu.
Nebylo to ale nic platné. Odysseus, nejmazanější muž světa, si Achilla našel i tam. Převlékl se za kupce a vloudil se na nádvoří. Jenomže jak měl poznat, která ze všech těch ženských je chlap? Měly dlouhé splývavé šaty a přes obličej roušky.
Aby Odysseus nevzbudil podezření, udělal to chytře. Ukázal dívkám své krásné zboží, které měl jako na prodej: spoustu nádherných drahocenných šperků a jeden jediný meč. Budoucí hrdina Achilles v té ženské maškarádě sáhl po meči. Odysseus měl jasno a odvedl si Achilla s sebou.
Nejskvělejší zbroj od zbrojíře bohů
Když Thetis viděla, že synka od války neuchrání, nechala pro něj aspoň ukovat nejskvělejší zbroj u zbrojíře bohů, Hefaista.
Devět let Achilles udatně bojoval v čele achajského vojska. Až ho Paris, syn trojského krále a původce celé té dlouhé, nesmyslné války, zbaběle schovaný v křoví, trefil šípem do paty. Ruku mu přitom vedl sám bůh Apollon.
Věštba se vyplnila. Nejudatnější bojovník pod hradbami Tróje zemřel. O jeho mrtvolu se rozpoutal zuřivý boj. Nakonec si ji Achajci vydobyli z rukou Trojanů a slavnostně pohřbili na vysoké hranici, kterou přišel zapálit sám bůh Hefaistos.
Původ i význam slov a rčení
Ve starších dílech pořad odhaloval taky původ a význam českých přísloví, pořekadel, mudrosloví nebo biblických rčení a citátů. Proč se říká „achillova pata“? Jaký je původ slova „ahoj“? A co ve skutečnosti znamená slovo „republika“ nebo rčení „nosit sovy do Athén“? To všechno uslyšíte v pořadu Slovo na zlato.
Související
-
Co znamená a jaký původ má rčení „danajský dar“?
Dar zrádný, zhoubný nebo nevýhodný, který obdarovanému způsobuje jen potíže, nepříjemnosti nebo ztráty. Proč ale zrovna „danajský“? Odpověď najdete v antické mytologii.
-
Co znamená rčení „pyrrhovo vítězství“?
Vítězství, které je příliš těsné, příliš draze zaplacené. Anebo je vlastně k ničemu, protože získaný cíl je buď bezcenný, anebo vítězi přinesl místo zisku ztrátu.
-
Jaký je původ slova „Ahoj“?
„Ahoj“ je neformální pozdrav používaný při vítání i při loučení. Nejčastěji u vodáků. Můžou za to námořníci zběhlí v latině, honáci dobytka anebo Hitler?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
