Co znamená slovo „republika“ a jaký má původ?
Republika, republic, république... V mnoha jazycích se „republika“ řekne podobně jako v češtině. Jsou ale i výjimky, které jsou právě tím zajímavé.
Čínské „Gònghéguó“ doslova znamená „stát obecné harmonie“. A podobně i raně novověká čeština, když měla přeložit slovo „republika“, volila často po smyslu obrat „obecné dobré“.
Latinská věc veřejná
Ačkoli má „republika“ latinský původ, žádné takové slovo v latině neexistuje. Existovalo v ní ale spojení „res publica“, tj. záležitost veřejná nebo veřejná věc. Ono „s“ zůstalo zachováno jenom v ruském výrazu „respublika“. Ale nebylo tomu tak vždy.
Třeba v němčině jsou ze 17. století doklady na tehdy užívanou formu „Respublik“. Té ale začala velmi brzo, ještě v tom 17. století, pod francouzským vlivem konkurovat současná podoba, až jí nakonec docela ustoupila.
V každé republice musí vláda vzejít z nějakých voleb. Ale ne vždy to musí být volby všeobecné. Stejně tak není dáno časové omezení nějakého vládce. Třeba v Nejjasnější republice benátské dóžete volili jen bohatí patricijové, kteří byli jako jediní plnoprávnými účastníky politického života. A funkce dóžete byla doživotní.
Jak vznikla francouszká podoba bez „s“, nevíme úplně do detailu. Možná to bylo pouze „francouzským“ čtením latiny. Anebo to vzniklo z tvaru některého z latinských pádů. Třeba ablativ skutečně zněl „re publika“.
Ale na každý pád máme na formu „république“ ve francouzštině doklad už z roku 1457. Slovo samo pak do mnoha jazyků dorazilo z francouzštiny. Ať už jako přímá přejímka nebo prostřednictvím jazyků jiných. V češtině jako prostředník posloužila právě němčina.
Nejstarší doklad v češtině
Nejstarší doklad slova republika máme z roku 1663 z díla Prodromus Moravo-Graphiae, česky asi Popsání dějin moravských), kde se dočtete pasáž: někteří příkladem Holanderův Švejcarův republiky míti chtěli.
Původ i význam slov a rčení
Ve starších dílech pořad odhaloval taky původ a význam českých přísloví, pořekadel, mudrosloví nebo biblických rčení a citátů. Proč se říká „achillova pata“? Jaký je původ slova „ahoj“? A co ve skutečnosti znamená slovo „republika“ nebo rčení „nosit sovy do Athén“? To všechno uslyšíte v pořadu Slovo na zlato.
Související
-
Jaký je původ slova „Ahoj“?
„Ahoj“ je neformální pozdrav používaný při vítání i při loučení. Nejčastěji u vodáků. Můžou za to námořníci zběhlí v latině, honáci dobytka anebo Hitler?
-
Jaký je původ slova „chřipka“?
Chřipka, německy die Grippe, rusky gripp, se Evropou začala šířit spolu s válečným neúspěchem pruského krále Bedřicha Velikého. Česká varianta má ale nejblíž ke zdroji.
-
Proč se říká desetikoruně pětka a pětikoruně bůr? Jaký je původ slova prachy a rčení o „staré bele“?
Nemít v kapse ani šesták stojí za starou belu. Když jsou totiž prachy v prachu, nepořídíte si nic ani za babku. Jenom to vysvětlení všeho vás nebude stát ani floka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
