Proč se říká desetikoruně pětka a pětikoruně bůr? Jaký je původ slova prachy a rčení o „staré bele“?

1. červen 2016
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Desetikoruna

Nemít v kapse ani šesták stojí za starou belu. Když jsou totiž prachy v prachu, nepořídíte si nic ani za babku. Jenom to vysvětlení všeho vás nebude stát ani floka.

Slovo „pětka“ nám zůstalo ještě z dob rakouské měny. Před měnovou reformou v roce 1892 se totiž pětizlatkové bankovce říkalo lidově „pětka“. Po reformě zlatkového systému na koruny v poměru jeden zlatý za dvě koruny této bankovce nově odpovídala desetikoruna.

Označení „bůr“ nebo „bůra“ se rozšířilo pro pětikorunu nejspíš  z argotického „bor“, což je zkrácenina z německého „bargeld“ („bar“ znamená holý/obnažený a „geld“ peníze, tj. doslova „hotové peníze“). V argotu se používalo i označení „velkej bůr“ pro padesátikorunu.

Argot označuje slovní zásobu spodiny, žargon zlodějů, veksláků, překupníků, narkomanů, prostitutek nebo vězňů. Jeho smyslem je utajit obsah sdělení. Počátky dokumentace argotu se hledají v smolných knihách, kam byla zaznamenávána vyznání zločinů při mučení.

„Dostat bůra“ znamená dostat trest odnětí svobody na pět let. A „dostat pětěra“ znamená trest deset let, což je odvozeno právě od slova „pětka“.

A pak máme ještě expresivní výrazy „dvacka“ pro dvacetikorunu, „pajska“, „pade“, „půlkilo“ pro padesátikorunu, „kilo“ pro stokorunu, „pětikilo“ pro pětistovku, „talíř“, „tác“, „klacek“, „hadr“, „litr“ pro tisícovku a „meloun“ nebo „mega“ pro milion.

Peníze se taky označují podle obrázků na bankovkách. „Hradčany“ jsou stokoruny, „Smetana“ a „Palacký“ tisícikoruna a „Masaryk“ je na pětitisícovce.

01102609.jpeg

Proč se penězům říká „prachy“

Proč se vlastně říká penězům prachy? Metaforické pojmenování peněz slovem „prachy“ souvisí s německýcm „staub“, které označuje prach a zároveň i drobné peníze. V českém argotu je doložený výskyt slova „prach“ ve významu drobné mince ve Smolné knize mladoboleslavské z roku 1597.

Slovo „prachy“ tak přešlo do obecné češtiny a v argotu se rozšířil výraz „love“, z romského „o‘lovo“ pro minci.

Pro označení peněz existují v argotu i v nespisovné češtině výrazy lováky, lováče, bubny, floky, granty groše, háky, hotový, chechtáky, keš, krupica, lupení, money, prachy, prádlo šajny, škvára, šrouby, vata, tintily a mnoho dalších.

Původ rčení „nemít ani šesták“

Šesták se dříve obecně říkalo šestikrejcaru. Později se tak označoval i desetikrejcar a nakonec se tak říkalo za první republiky československému dvacetihaléři.

Co znamená „pořídit něco za babku“

„Pořídit něco za babku“ znamená pořídit něco velmi levně, skoro zadarmo. Hanlivě se slovem „babka“ označoval uherský haléř, kterým se ale u nás neplatilo a byl skoro bezcenný.

Význam úsloví „stojí to za starou belu“

Když něco nestojí za nic, říká se taky, že „to nestojí ani za starou belu“. Ve staré Rusi se slovem „bela“ označovalo tehdejší platidlo – kůže z veverky. Když něco stálo za starou belu, mělo to hodnotu jako stará zpuchřelá veverčí kůže.

Od toho přeneseně vzniklo rčení „vědět starou belu“, tedy nevědět nic.

Původ i význam slov a rčení

Ve starších dílech pořad odhaloval taky původ a význam českých přísloví, pořekadel, mudrosloví nebo biblických rčení a citátů. Proč se říká „achillova pata“? Jaký je původ slova „ahoj“? A co ve skutečnosti znamená slovo „republika“ nebo rčení „nosit sovy do Athén“? To všechno uslyšíte v pořadu Slovo na zlato.

autoři: Jan Rosák , Markéta Pravdová
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Z Frenštátu do pohádky. Stačí věřit na dobré konce.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Pohádka o Raškovi

Pohádka o Raškovi

Koupit

Jiří Raška vyhrál na olympijských hrách v Grenoblu 1968 zlatou olympijskou medaili. Spisovatel Ota Pavel úspěch popsal v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi. Čte Oldřich Kaiser