Co znamená rčení „pyrrhovo vítězství“?
Vítězství, které je příliš těsné, příliš draze zaplacené. Anebo je vlastně k ničemu, protože získaný cíl je buď bezcenný, anebo vítězi přinesl místo zisku ztrátu. Jenže kdo vůbec byl onen legendární Pyrrhos?
Král Pyrrhos ve třetím století před Kristem vládl Epiru, oblasti dnešního Řecka a Albánie. Nebyl to panovník jen tak ledajaký. Odvozoval svůj původ až od Achillea a bojovností rozhodně nedělal trójskému hrdinovi hanbu.
Při jednom z prvních bojových střetů se Pyrrhos dostal jako rukojmí na dvůr egyptského krále Ptolemaia I. Ten brzy rozpoznal jeho schopnosti a dal mu za ženu svou dcerou, princeznou Bereníké.
Pyrrhovo nadšení pro válku
Pyrrhovo nadšení pro válku, ale i jeho skutečně mimořádné nadání stratéga a vojevůdce, se rozkřiklo po okolních státech. Dozvěděli se o něm i v městě Tarentu na patě apeninské boty. Tarenťané se právě bránili se útokům Římanů, a tak nelenili a pozvali Pyrrha na pomoc.
Kolem roku 280 před naším letopočtem se Pyrrhos přeplavil v čele obrovské armády z Řecka do Itálie na pomoc Tarentským. Poblíž města Herakleia se střetl s armádou římského konzula Publia Laevinia. Byla to strašlivá bitva.
Krvavá řež skončila skoro nerozhodně
Krvavá řež skončila skoro nerozhodně. Nakonec přišli ke slovu Pyrrhovi váleční sloni a způsobili v řadách Římanů takový zmatek, že se Laevinius dal na útěk. Výsledek byl zdrcující. Na obou stranách bitevního pole ležely tisíce mrtvých.
Vítězný král Pyrrhos se po bitvě musel stáhnout do Tarentu, aby si tam zahojil utržené rány. Pak nad Římany zvítězil ještě v jedné bitvě, ale zase jenom o prsa. A tak rád vyslyšel další volání o pomoc a vydal se bojovat do Sicílie.
A zase utrpěné vítězství
Řecká města na Sicílii ho žádala, aby vyhnal z ostrova Kartagince. Na Sicílii sice opět zvítězil, dokonce se tam stal nakrátko králem, ale nakonec ho vyhnali zpátky domů do Řecka.
Vrátil se s prázdnou pokladnicí a rozvrácenou armádou, ale ani pak si nedal pokoj a vedl v jednom kuse války i doma.
A jak to s Pyrrhem dopadlo? Bledě. Nezemřel v bitvě, jak by se na tak vášnivého vojevůdce slušelo, ale dostal do hlavy cihlou. Hodila ji prý po něm z okna jakási žena, když se zapletl do pouličních šarvátek v městě Argu. Spadl s koně a nepřátelští vojáci mu uřízli hlavu.
Původ i význam slov a rčení
Ve starších dílech pořad odhaloval taky původ a význam českých přísloví, pořekadel, mudrosloví nebo biblických rčení a citátů. Proč se říká „achillova pata“? Jaký je původ slova „ahoj“? A co ve skutečnosti znamená slovo „republika“ nebo rčení „nosit sovy do Athén“? To všechno uslyšíte v pořadu Slovo na zlato.
Související
-
Co znamená a jaký původ má rčení „danajský dar“?
Dar zrádný, zhoubný nebo nevýhodný, který obdarovanému způsobuje jen potíže, nepříjemnosti nebo ztráty. Proč ale zrovna „danajský“? Odpověď najdete v antické mytologii.
-
Proč se říká „achillova pata“?
Achillova šlacha je nejpevnější šlachou v lidském těle. Nachází se na patě. Spojení „achillova pata“ ale odkazuje na jediné zranitelné místo řeckého hrdiny Achilla.
-
Proč se říká desetikoruně pětka a pětikoruně bůr? Jaký je původ slova prachy a rčení o „staré bele“?
Nemít v kapse ani šesták stojí za starou belu. Když jsou totiž prachy v prachu, nepořídíte si nic ani za babku. Jenom to vysvětlení všeho vás nebude stát ani floka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.