Cyril Höschl

Na konci března kvůli pandemii zapadl žebříček nejšťastnějších zemí světa. Výsledky světové zprávy o štěstí tehdy pro Dvojku 

Dopad pandemie nového koronaviru a nouzového stavu má podle studií za následek výrazný nárůst různých druhů úzkostných poruch. Mluví o tom psychiatr Cyril Höschl.

„Budu teď trochu advokát ďábla,“ přiznává psychiatr v pořadu Jak to vidí... A pouští se do interpretací některých domělých mýtů o nepravd o nemoci covid-19.

„Adaptace má dvě strany. Na jedné pomáhá přežít a zachovává vnitřní integritu. Na té druhé je ochota žít v totalitním systému, který to za nás vyřídí,“ míní psychiatr.

„Situaci, že nákaza přeskočí k nám, lze předvídat,“ uvažuje psychiatr. „A to může být zdrojem úzkosti se všemi jejími důsledky.“

Proč bývají silvestrovské oslavy spojované s bujarým veselím, a ne s obavami z toho, co přinese nový rok? Na vině je systematická chyba uvnitř nás, vysvětluje psychiatr.

Nedávná úmrtí Gotta a Chramostové otevřela otázky státního pohřbu nebo rozloučení se známými osobnostmi. Jakou úlohu v životě a duševním zdraví člověka má způsob zármutku?

Šestnáctiletá ekologická aktivistka Greta Thunbergová stále vzbuzuje zájem médií. Proč je mladé bojovnice za ochranu klimatu tolik často negativních emocí?

Podle průzkumu mladí čeští voliči tíhnou spíše k Pirátům a TOP 09, starší ročníky volí hnutí ANO a KSČM. Jak může takto názorově rozpolcená společnost fungovat jako celek?

Česká metropole v úterý zažila jeden z největších protestů od roku 1989. „Ve společnosti narůstá dojem, že existuje dvojí metr,“ myslí si Cyril Höschl.