Cyril Höschl: Studie ukázaly dramatický nárůst úzkostných poruch

26. květen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Koronavirová deprese

Dopad pandemie nového koronaviru a nouzového stavu má podle aktuálních studií za následek razantní nárůst různých druhů úzkostných poruch. Mluví o tom psychiatr a ředitel Národního ústavu duševního zdraví Cyril Höschl.

„Dochází k dramatickému nárůstu úzkostných poruch. Vlastně se to dá očekávat. Souvisí to s expozicí negativních podnětů převážně v médiích v kombinaci s izolací,“ zmiňuje v pořadu Jak to vidí... psychiatr Cyril Höschl.

Vychází ze studie Národního ústavu duševního zdraví a z nejnovějšího průzkumu The Czech Mental health Study (CZEMS). Ten porovnává stav duševního zdraví v České republice v roce 2017 a aktuálně během pandemie v roce 2020.

Nárůst o stovky procent případů

Studii ještě čeká recenze a kontrola. To podle Höschla ale už nezmění fakt, že došlo k nárůstu jak afektivních, tak úzkostných a panických poruch. Nárůst o stovky procent telefonátů hlásí i různé krizové linky.

Čtěte také

Studie pracovala s reprezentativním vzorkem 3000 respondentů všech věkových kategorií. Obavy o to, co bude, se podle ní objevují zejména ve vyšších věkových kategoriích. Lidé ve středním věku se obávají ekonomického úpadku. Potvrzují to i informace z linek důvěry.

Psychiku lidí nabourávají jak obavy z pandemie, tak současná restriktivní opatření. Ruku v ruce s tím jde stres. „Stres je podhoubím rozvoje depresivních a úzkostných poruch, které vysoce zvyšují riziko sebevraždy,“ říká Höschl.

Alkohol a násilí

Unavený konzument tvrdého čirého alkoholu (ilustrační snímek)

Izolace je rizikovým faktorem hlavně pro lidi ve vyšším věku, kteří jsou teď přísně separováni. A vede i k vyšší spotřebě alkoholu, která se následně podílí na nárůstu domácího násilí. „To se teď už začalo projevovat v mnoha zemích.“

Psychika lidí zároveň negativně reaguje na mediální publicitu pandemie. „Každý den nám vypočítávají, kolik už zemřelo lidí. U jiných chorob v této podobě statistiky denně nemáme,“ upozorňuje ředitel Národního ústavu duševního zdraví.

Vlivem mediálního prostoru se zabývá i úvaha docenta Ladislava Kesnera a profesora Jiřího Horáčka publikovaná v časopise British journal of psychiatry. Podle Höschla vytváří tlak na to, abychom přestali chápat psychiatrii jako biologické onemocnění na individuální úrovni, ale věnovali větší pozornost společnému jmenovateli, kterým je sdílený mediální prostor.

Další témata rozhovoru: jaká je schopnost našeho organismu čelit extrémním situacím; mění zkušenost s pandemií naše chování a zvyklosti natrvalo; jaké dopady může mít nízká úroveň zdravotní gramotnosti u dětí.

Spustit audio

Související