Cyril Höschl: Proč lidé truchlí i nad osobami, které vůbec neznali?

„Truchlení je významně kulturně podmíněno. Jinak truchlí uzavřený Seveřan a jinak pozůstalí na pravém balkánském pohřbu,“ připomíná v pořadu Jak to vidí psychiatr Cyril Höschl.

„Z psychiatrického hlediska je expresivní způsob vyjadřování žalu, to vybouření emocí, pro emoční zdraví člověka možná prospěšnější než potlačování emocí. Potlačovaný zármutek může konvertovat v dlouho trvající potíže, které jsou třeba i jiného charakteru.“

Identifikace s hrdinou pomáhá

Proč ale lidé pociťují stejný zármutek i u osob, které vůbec neznali? „To je druhý zajímavý aspekt truchlení: identifikace s někým, kdo pro nás něco znamenal. Identifikace je jednou z technik vyrovnávání se s náročnými životními situacemi.“

Čtěte také

Bohumil Pečinka: Karel Gott odešel jako absolutní gentleman. Hrdina ale nebyl, politici se na něm chtějí marketingově přihřát

Höschl kontruje otázkou: Proč vás baví sledovat v kině, jak hlavní hrdina všechny pobije a dobro zvítězí? A rovnou si i sám odpovídá: „Protože se s ním ztotožňujete a díky tomu si to se všemi padouchy vyřídíte.“

„A teď takový idol, který vám celoživotně pomáhal, třeba Karel Gott, najednou zemře. Čili vám odchází opora nebo legenda, která dlouho sloužila vašemu duševnímu zdraví, a spolu s ostatními prožíváte tu ztrátu, jako by to byla blízká osoba.“

Gott nebyl disident. Jako 99 % lidí

„Karel Gott provázel dlouhými životy celé generace Čechů a Slováků v komunismu. A ten komunismus jim svými kantilénami sladkobolně projasňoval. Můžeme se vůči tomu vymezovat, ale tím bychom opustili prosté hodnocení toho, jak to chodí,“ varuje Höschl.

„Lidi prostě měli Gotta rádi, a navíc se s ním mohli ve své většině identifikovat i morálně. 99,9 % tady volilo komunisty a teď potřebují ten svůj stud zatemovat, vytěsnit, popřít. A identifikace s někým, kdo taky nebyl zrovna žádným disidentem, z nás prostě snímá hříchy světa. To je další psychoterapeutický účinek takové vazby.“

Pietní místo u vily Karla Gotta, 9.10.2019|foto: Michaela Danelová,iROZHLAS.cz

„Zástupy v něm mnohém ztrácejí, tak je pochopme a nechme na pokoji,“ nabádá psychiatr. „Rozhodně bych se tomu neposmíval a rozhodně bych nemyslel, že je to něco patologického nebo špatného. Je to pro mnoho lidí zdravé.“

Vzpomeňte na Dianu

„Vzpomeňte na to, co vyváděli Angličani po smrti princezny Diany, jaké konspirační teorie se rozvíjely, nebo když zemřel Elvis Presley nebo Michael Jackson. To jsou všechno variace na úplně stejné téma. To nebyly žádné pietní vzpomínky. To bylo davové šílenství.“

„Takže já myslím, že v tom nejsme žádnou výjimkou. Naopak mi připadá, že v naší kotlině, tradičně skeptické a nepatetické, to všechno probíhá ještě na docela rozumné úrovni, která odpovídá tomu, co ten kdo pro koho znamenal.“

Další témata rozhovoru: význam truchlení; pět stádií vyrovnání se s umíráním; syndrom vyhoření; vliv architektury a designu na zdraví.