Sociolog Tomáš Kostelecký: Vliv volebních průzkumů na výsledky voleb. Dá se u nás koupit agentura?
Na podzim proběhnou v České republice volby do Poslanecké sněmovny. Jak užitečné je už teď zveřejňovat volební preference? Můžou předvolební modely agentur voliče motivovat přijít k urnám? A jak se rozhodují prvovoliči? Sociolog Tomáš Kostelecký se ještě zamyslí nad tím, díky čemu vzrostla u Čechů podpora prezidenta Volodymyra Zelenského a jak ovlivňují důvěru v právní stát kauzy typu Motol.
„Předvolební výzkumy neříkají, kdo vyhraje volby. Mapují veřejné mínění, určují strategii politických stran a podávají voličům informace. V našem prostoru působí řada důvěryhodných agentur, které si vzájemně kontrolují metodologii. Jejich výsledkům se dá věřit,“ říká v pořadu Jak to vidí... sociolog Tomáš Kostelecký.
Koupit si agenturu a pak ovlivňovat veřejné mínění podle něj u nás není možné. „Agentur je hodně. Máme informace. Samozřejmě vždycky existuje nějaká výběrová chyba, která ale neznamená, že straně nutně klesly preference. Odchylky jsou normální a ničemu neškodí.“
Magických pět procent
Přesto by Kostelecký doporučoval nesledovat každý jednotlivý průzkum, ale dívat se na výsledky v trochu agregovanější podobě. „Dělá se to běžně u nás i v mnoha jiných státech. Principem je, že jednotlivé výzkumy slouží jako vstupy, které pak dohromady ukážou nějaký trend. Interpretovat změny z týdne na týden nemá smysl.“
Čtěte také
Zkušenosti podle sociologa ukazují, že lidé na průzkumy koukají, zvláště pokud se strana, kterou chtějí podporovat, pohybuje těsně kolem pěti procent. „Jestliže má strana trvale sedm procent, jdou lidé volit. Pokud má pět nebo tři, často se leknou, že by se jejich hlas ztratil a raději zvolí někoho jiného, kdo má lepší šanci se do sněmovny dostat.“
Někdy to má ale podle Kosteleckého i opačný efekt, než jaký si přejí politici. „Když má strana velký náskok před ostatními, může to mobilizovat ty voliče, kteří ji odmítají. Nebo to může přitáhnout k volbám ty lidi, kteří ještě nebyli rozhodnutí. Schválně přijdou k volbám, aby náskok nebyl tak velký.“
Mobilizace nových voličů
Už několikrát se ale stalo i to, že přesvědčivá podpora strany nebo hnutí ukolébala voliče natolik, že k volbám nepřišli. „Je známo, že významný vliv na konečný výsledek nemá to, jak se rozhodují stabilní voliči, ale co udělají lidé, kteří k volbám někdy jdou a někdy nejdou. Mobilizace těchto voličů je naprosto klíčová.“
Těžké je také získat tzv. prvovoliče, kteří se sice podle Kosteleckého zajímají o volby hodně, reálně jich ale volí menší procento. „Mladí lidé často hledají nové strany, vykazují netypické volební chování, které často vyjadřují v průzkumech. Jejich vliv ale není ve výsledku tak velký, protože v době voleb nakonec nevolí a jedou třeba na hory...“
Související
-
Politolog Just: Za plentou rozhoduje peněženka, ne hodnoty. ANO chce po volbách vládnout samo
„Řada voličů, kteří volili koaliční strany, jsou třeba dneska rozpolcení,“ komentuje situaci v Česku politolog Petr Just z Metropolitní univerzity Praha.
-
Politolog Just: Čeká nás politicky emotivní rok. Petr Pavel bude balancovat na laně
Prezident Petr Pavel vstoupil do třetího kalendářního roku ve funkci prezidenta. Jak se mu dosud vedlo? A jak chce ve volebním roce přimět politické strany k hledání shody?
-
Politolog Kopeček: Pekarová Adamová byla Kalousek v sukních. TOP 09 nezviditelní ani nové vedení
Předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová nebude kvůli zdravotnímu stavu v podzimních volbách obhajovat poslanecký mandát. Jak se to dotkne TOP 09 i koalice Spolu?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.