Co dělám v rozhlase:
Připavuji a moderuji pořad Jak to vidí...
Před rozhlasem:
Vystudovala jsem žurnalistiku na Filozofické fakultě Univerzity Komenského v Bratislavě a na podzim 1989 zakotvila v Československém rozhlase v Praze. Ve federálním vysílání jsem se od přípravy zpráv dostala k moderování živého vysílání od Dobrého jitra až po odpolední proud, a to ve slovenštině. V zahraniční redakci jsem se pak věnovala dění na Balkáně, ve střední Evropě a Latinské Americe.
Po rozdělení Československa jsem za čtvrt roku ve slovenské redakci zahraničního vysílání změnila místo. Přijala jsem nabídku nového českého ministerstva zahraničí a stala se zástupkyní ředitele tiskového odboru. Byla to výborná zkušenost, ale když po roce a půl pilování češtiny přišla nabídka vrátit se za mikrofon, „volání divočiny“ zvítězilo. Od ledna 1997 do září 2001 jsem působila jako zahraniční zpravodajka Českého rozhlasu v Německu a měla to štěstí, že jsem sídlila nejdříve v Bonnu a také v Berlíně. Profesně i lidsky to byla životní zkušenost, která se mi nesmazatelně vryla pod kůži.
Do Německa jsem pak pět let pravidelně vyjížděla za reportážemi a rozhovory pro Mladou frontu Dnes jako zahraniční redaktorka. Málokoho proto překvapilo, když jsem v únoru 2007 odjela sbírat další novinářské zkušenosti do Hamburku. K návratu do Prahy mě přiměla nabídka spolupodílet se na přípravě mediální koncepce českého předsednictví v EU v prvním pololetí 2009. V tu dobu mě oslovila Dvojka, a já se tak v září 2008 vrátila za mikrofon.
Co mě baví:
Mojí vášní jsou už od malička divadlo, hudba, ale i cestování a cizí jazyky. Proto také polovinu mé rozsáhlé knihovny tvoří mapy, atlasy, učebnice a slovníky. Považuji za samozřejmost naučit se alespoň pár frází jazyka země, kde strávím třeba jen krátkou dovolenou. Ať je to bulharsky nebo finsky.
Všechny články
-
Mnichovská výstava o architektuře knihoven
Jsou veřejné i soukromé, národní i městské, mají různé podoby a formy – knihovny, která po staletí lidstvo fascinují. Jakým vývojem prošly a kam se ubírají, se snaž...
-
Herta Müllerová podporuje zřízení muzea exilu v Německu
Je to dosud nesplněný úkol německé kulturní politiky, zřídit muzeum exilové literatury, říká spisovatelka a nositelka Nobelovy ceny Herta Müllerová, která se v otev...
-
Festival v Bayreuthu slaví 100 let
V německém Bayreuthu probíhá jeden z nejprestižnějších festivalů vážné hudby - Wagnerovské hudební slavnosti, které letos slaví sté výročí.
-
Berlín se připravuje na papeže
Nadcházející papežova návštěva Německa se chce nést především v ekumenickém duchu a přispět k posílení víry. Svatý otec se ve dnech 22.- 25.září sejde nejenom s věř...
-
Vzniká knihovna NDR
Po zániku NDR „východní“ Němci se v euforii chtěli zbavit co nejvíce věcí, které by jim připomínaly minulost. Odnesly to bohužel i knihy a vše, co v NDR vyšlo od ko...
-
Německá unikátní fabrika Fagus na seznamu UNESCO
Podnikatel Carl Benscheidt byl tím, který v roce 1911 odvážně svěřil tehdy 28letému architektovi zakázku na svůj nový továrenský areál, kde měla sídlit obuvnická fi...
-
William Turner u Labe
Hamburská galerie Bucerius Kunst Forum na Radničním náměstí láká na jednoho z největších anglických krajinářů Williama Turnera. Jeho krajinomalbě, což byl do té dob...
-
Blíží se 60. výročí kněžského svěcení papeže Benedikta XVI.
Slavnostní bohoslužby, přednášky a desítky dalších akcí v arcidiecézi Mnichov a Freising i v biskupství Řezno provázejí velkolepé oslavy 60. výročí vysvěcení bavor...
-
Sám mezi Turky
Jedním z častých námětů německé literatury je v posledních letech integrace přistěhovalců, zejména z islámských zemí. Zatímco obvykle o ní píší a hovoří němečtí pol...
-
Muzeum dějin v Bonnu po rekonstrukci
Dům dějin v Bonnu, který prošel nákladnou několikaměsíční rekonstrukcí, láká na novou trvalou výstavu s názvem „Naše historie. Německo po roce 1945". Novinek je cel...
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 367
- 368
- 369
- 370
- 371
- …
- následující ›
- poslední »