Muzeum dějin v Bonnu po rekonstrukci
Dům dějin v Bonnu, který prošel nákladnou několikaměsíční rekonstrukcí, láká na novou trvalou výstavu s názvem „Naše historie. Německo po roce 1945". Novinek je celá řada, ostatně šest měsíců se v budově vrtalo, přestavovalo a doplňovalo.
Proč měnit to, co funguje a těší se návštěvnosti, ptali se mnozí před rekonstrukcí. Vedení muzea soudobých dějin ovšem stojaté vody považuje za stagnaci. Proto se rozhodlo expozici přepracovat, doplnit novými objekty i fakty a představit poválečné dějiny Německa v nových souvislostech i mezinárodním kontextu, vždyť jen po pádu berlínské zdi vznikly stovky studií, průzkumů a výzkumů a vyšlo přes šest tisíc publikací mapujících současnost. I díky tomu lze některé události a proces sjednocení analyzovat a ukázat jasněji než před 17 lety, kdy bylo muzeum otevřeno.
Na pouti poválečnou minulostí, od hospodářského zázraku v 50. letech až po aktuální otázky globalizace, provede návštěvníky celkem sedm tisíc exponátů, tři tisíce z nich jsou zcela nové či představeny v širším kontextu. Novodobou historii země chce muzeum o rozloze čtyř tisíc metrů čtverečních komplexně přiblížit zejména nejmladší generaci, pro kterou je například období rozdělení Německa kapitolou vzdálenou asi jako doba Martina Luthera a Říše římská. Do nové interaktivní expozice proto bonnské muzeum integrovalo například text desetibodového programu Helmuta Kohla pro proces sjednocení, na kterém jsou jeho ručně psané poznámky. Cenným exponátem je také vrak sestřeleného amerického špionážního letadla z roku 1960, které Bonnu poskytlo moskevské muzeum.
Nejvíce dalo zabrat umístit do haly na aleji Willyho Brandta několikatunový sovětský tank T-34, který má ilustrovat dramatické události kolem povstání 17. června 1953. To ale nebyla jediná výzva pro pořadatele, mezi novými exponáty najdeme například symbol šedesátých let – růžový hipísácký autobus VW Bulli, který pořadatelé našli až v Kalifornii. Stal se tak vedle slavného mercedesu 300 kancléře Konrada Adenauera novým magnetem výstavy.
Pozornost je věnována také vývoji i současnému postavení Bonnu, který byl mnoho let německou metropolí. Kromě nově získaných objektů z období studené války najdou návštěvníci i svědky moderních dějin, například tzv. Lehmannův tahák, což je papírek s tipy pro reprezentačního brankáře Jense Lehmanna pro penaltový rozstřel během mistrovství světa ve fotbale, které před pěti lety hostila spolková republika. Novinkou je i jedna z posledních lavic stadionu ve švýcarském Bernu, kde se Němci v roce 1954 stali mistry světa.
