Mnichovská výstava o architektuře knihoven

19. srpen 2011

Jsou veřejné i soukromé, národní i městské, mají různé podoby a formy – knihovny, která po staletí lidstvo fascinují. Jakým vývojem prošly a kam se ubírají, se snaží mapovat mnichovská Pinakotéka moderny, která láká na ojedinělou výstavu o architektuře knihoven a dějinách těchto staveb. Expozice potrvá do 16. října.

Jistý slavný francouzský knihovník a učenec jednou řekl, že 30 tisíc lidí ještě nedělá armádu a sbírka 50 tisíc knih ještě není knihovnou. Právě její definicí, historií, typologií staveb i vývojem postavení ve společnosti se zabývá výstava, která zaostřila na knihovny jako na jedny z nejkrásnějších staveb v dějinách architektury.

Patřily k nejranějším stavebním výzvám a od antiky sloužily lidstvu jako centrum vzdělávání a kulturní paměť národa. Jak se vyvíjel jejich vzhled, nakolik stavební plány podléhaly dané době, jak vznikal systém knižní kartotéky, na tyto a další otázky hledá odpověď výstava, která si všímá také významu a postavení knihoven ve světě. Expozice, na které jsou k vidění plány, modely, dobové fotografie i filmy, rovněž zprostředkovává projekty slavných architektů, jakými byli například Michelangelo, Karl Friedrich Schinkel, Alvar Aalto, Louis Kahn či Hans Scharoun.

Řečeno slovy kurátora mnichovské expozice Winfrieda Nerdingera, jde o informativní i inspirativní rekapitulaci dějin architektury knihoven. Výstava se rovněž zamýšlí nad budoucností klasické formy míst, kde si moudrost postavila dům, jak knihovnu nazval už král Šalomoun. Hrozí snad tištěné knize zánik v době nových informacích technologií, jak neustále předpovídají některé hlasy? Realita je nicméně jiná. Trh rok co rok zaplavuje zhruba milion nových knih, v posledních dvou desetiletích vzniklo dokonce více nových knihoven než kdykoli předtím.

Výstava si provokativně klade otázku, zda je to snad naposledy před tím, než knihovny zaniknou a změní se v globálně přístupný hybrid z tiskopisů a elektronické databanky. Může vůbec současná podoba knihoven oslovit generaci digitálního věku, která ovládá především iPad a elektronické čtečky? Nebudeme se za pár let dívat na knihu pouze v muzeu?, ptá se mnichovská expozice a uvádí příklady velkolepých snů, které se rozplynuly ještě v zárodku, jako například „Mundeanum“ le Corbusiera z roku 1929, návrh knihovny světa u Ženevského jezera nebo o dva roky mladší rovněž nerealizovaný sen knižní věže Ivana Leonidova pro Leninův institut v Moskvě.

Nad budoucností knihoven a jejich novou náplní a formou, které by odpovídaly potřebám mediálnímu věku se podle kurátora mnichovské expozice vznáší velký otazník. Knihovny 21. století už dávno nejsou pouze pokladnice vědění, pro které se staví dům. Trendem je totiž stahovat si informace z internetu.

autor: zis
Spustit audio