Vyhodit, či sníst? Co o kondici potravin říká datum spotřeby a minimální doba trvanlivosti?
Většina potravin ztrácí s ubíhajícím časem na kvalitě. Mění vzhled, chuť, vůni nebo konzistenci. Jaký je rozdíl mezi doporučeným datem spotřeby a minimální trvanlivostí? Jak s jídlem zacházet, když tato data uplynou? A jak bezpečné je konzumovat masové nebo rybí konzervy?
Byť se to možná na první pohled nezdá, mezi dvěma termíny uváděnými na obale potravin je velký rozdíl. Datum spotřeby je přitom velmi přísné. Po uplynutí data spotřeby totiž už není potravina bezpečná. „Takováto potravina by se neměla konzumovat a v žádném případě se nesmí dál prodávat v obchodech,“ upřesňuje redaktor spotřebitelské organizace dTest Jan Maryška.
Naproti tomu datum minimální trvanlivosti znamená, že i po uplynutí vyznačeného data se potravina může za určitých okolností dále konzumovat. „Pokud takový výrobek chceme jíst, musíme si ho nejdříve zkontrolovat. Může být totiž už plesnivý nebo zkvašený.“
Potraviny v kondici
Zatímco plíseň nebo zkvašení nelze senzoricky neodhalit, může v potravině po minimálním datu trvanlivosti dojít i k chemickému rozkladu živin. Nejčastěji podle Maryšky zlobí tuky, které po čase oxidují. Potravina pak nepříjemně nažlukle páchne nebo nepříjemně chutná. Typicky je to třeba problém staré čokolády.
Čtěte také
Specifickou skupinou jsou pak mražené potraviny. „Na každé takové potravině je datum, dokdy potravina vydrží v ideálně chladícím mrazáku, tedy pod 18 stupňů. V domácích mrazácích ale může být nastavena teplota nižší. Proto se na obale mražených potravin uvádí tabulka, dokdy výrobek vydrží při určité teplotě.“
Existují ale i potraviny, u kterých se žádné datum spotřeby či minimální trvanlivosti na obale neuvádí. První takovou kategorií jsou potraviny, které vydrží v dobré kondici věky, typicky třeba sůl, cukr, ocet nebo tvrdý alkohol. Na druhé straně stojí výrobky extrémně choulostivé, které se velmi rychle kazí. „Je to hlavně čerstvé ovoce a zelenina a čerstvé pečivo. U těchto potravin se předpokládá, že se zkonzumují do 24 hodin nebo že si kondici spotřebitel ohlídá sám.“
Klobásový jed
A je třeba se bát masových konzerv a botulismu? Takové riziko teoreticky hrozí u masových konzerv, pokud by se do nich dostala bakterie, která produkuje jedovatý botulotoxin. „V současné době je to ale velmi vzácné,“ uklidňuje Maryška. Rizikem jsou podle něj spíše rybí konzervy a histamin, který se po čase může uvolňovat z bílkovin. Výhodou je, že se dá poměrně snadno poznat podle nepříjemného zápachu po rybině.
Související
-
Nakupujete v koutku s „prošlými“ potravinami? Koledujete si o...
V posledních měsících se zvýšila kritika kvality českých potravin. Co dělat, abyste si domů nepřinesli potravinu, která vám může ublížit (nebo kterou hned vyhodíte)?
-
Jak správně potraviny zamrazit? Otázka pro Hanu Stříteckou, ředitelku spolku FÉR potravina
O kolik je zdravější čerstvá než mražená potravina? Jak je to u zeleniny a ovoce? Kolik ze své čerstvosti a zásob vitamínů opravdu ztrácí mrazením?
-
Obarvené sladkosti, guma v jogurtu. Kterým éčkům se obloukem vyhnout? A kterých se bát nemusíte?
Použití některých chemikálií v potravinách je často zbytečné, ne-li zdraví škodlivé. Na která éčka si dát obzvlášť pozor, zjišťoval nezávislý novinář Jan Tuna.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.