Česko je zemí polévek. Jaká vládne podzimu?

„Historie polévek sahá až do doby kamenné. Oblíbené ale byly i ve starověkém Římě, Řecku a Egyptě. Nikde na světě však nejsou polévky tak oblíbené a tak pestré co do výběru jako u nás,“ potvrzuje pedagog Střední školy gastronomie U krbu a Institutu vzdělávání a poradenství České zemědělské univerzity Jiří Šedivý.

Pro sílu i na zahřátí

Drobné rozdíly oproti dobám minulým a dnešku tu ale přece jenom jsou. Dříve bylo například běžné, že se polévka podávala i k snídani, nebyl-li k mání chleba. Inspirovat se tím můžeme podle Jiřího Šedivého i dnes. Skvěle se k tomu hodí třeba polévka dýňová, která je evergreenem mezi podzimními polévkami. A způsobů, jak ji připravit, je nepočítaně.

Čtěte také

Hokaido, máslová nebo špagetová. Co uvařit z dýně? A z které je výborný džus?

„Někdo dýni nejdříve peče, čímž zvýrazní její chuťové vlastnosti. Jiní dávají přednost rychlejší variantě, kdy se dýně lehce orestuje spolu s cibulí, zalije vývarem a následně okoření a zjemní smetanou. Přidat se může chilli, zázvor nebo třeba pomerančová kůra. Taková polévka pak krásně zasytí a zahřeje v sychravém počasí.“

Prohřívací schopnost polévek využívali hojně i naši předkové, pro něž nebyla polévka pouze jídlem, ale mnohdy také jediným lékem. „Například vývary z masa a kostí se podávaly ženám před porodem, ale i po porodu, protože byly zdrojem cenných minerálů, vitamínů a tekutin.“

Čím zahušťovat?

A čím polévky zahušťovat? „Už naši předci zahušťovali kašovinou. Velmi to doporučuji. Učím to i své studenty a studentky. Když například děláme hráškovou nebo čočkovou polévku, čočku nebo hrášek uvaříme a potom část odebereme a rozmixujeme na kaši, kterou polévku zahustíme. Je to jednoduché a efektní, protože to i přispívá ke zdravému životnímu stylu,“ dodává Jiří Šedivý.