Přiznat, nebo nepřiznat nevěru? Hlavně nechtějte, aby to za vás rozhodl partner, nabádá terapeut
Jedna z nejbolestivějších zkušeností, která může partnery potkat. Proč k nevěře dochází? Jak se s ní vyrovnat? A může nevěra vztah posílit, anebo ho naopak vždycky zničí? „Lepší varianta je, když to komunikuju tak, že mám situaci pod kontrolou a vím, co s tím budu dělat, chci na tom pracovat. Přináším nějaké řešení. Tím omezím to, že se to moje blízká osoba dozví od někoho zvenčí,“ popisuje v pořadu Dva na Dvojce párový terapeut Lucian Kantor.
Stanovit, co je nevěra, je podle párového terapeuta Luciana Kantora ošemetné. To, co se dotkne jednoho, totiž druhému nemusí vůbec vadit. „Proto vycházím z prostého pojmenování ne-věra, což znamená ztráta důvěry. Hranice toho, kde se lidé cítí komfortně, si přitom každý pár stanoví podle sebe,“ vysvětluje ve Dva na Dvojce.
Čtěte také
Nastavování hranic probíhá podvědomě už v době námluv. „Zároveň ale platí, že nejsme roboti a všeználci, takže se nám velmi často může stát, že nevědomky hranice toho druhého překročíme. A pak je na nás, jak si to dovysvětlíme. Za nevěru se nicméně obecně považuje fyzický kontakt a prolomení intimity,“ dodává terapeut.
Živnou půdou nevěry je pak stav, kdy nám ve vlastním vztahu něco chybí a začneme si to sytit venku. „Vždycky ale musí být v původním vztahu nějaká rána. Rozbít vztah nebo rodinu ale samozřejmě umí i jednostranný úlet na nějakém večírku.“
Kdy s pravdou ven?
Každý, kdo někdy podvedl, si dříve či později položí otázku, zda o tom informovat svého partnera. Důležité podle Luciana kantora je, v jaké roli je tato informace sdělována. „Lepší varianta je, když to komunikuju tak, že mám situaci pod kontrolou a vím, co s tím budu dělat, chci na tom pracovat. Přináším nějaké řešení. Tím omezím to, že se to moje blízká osoba dozví od někoho zvenčí.“
Čtěte také
V praxi je to ale spíše naopak. „Většinou lidé přinášejí tuto informaci v pozici dítěte, tedy toho, kdo neví, co s tím. A očekávají od partnera, že to rozhodne za ně. To je ale naprosté roztrhání vztahu, protože v tu chvíli se zříkám jakékoli zodpovědnosti.“
Neinformovat o nevěře pak může být z tohoto úhlu pohledu chápano jako převzetí zodpovědnosti, kdy se s tím člověk snaží něco udělat.
„Samozřejmě to automaticky neznamená, že na to mají lidé vždycky sílu, zvláště pokud nevěra přerostla ve vztah. V tom případě by ale měli vyhledat odbornou pomoc. Mnoho lidí v mé poradně je opravdu velmi zdrceno tím, co se stalo, a jsou na tom velmi špatně. Proto s nimi také probírám, co nevěře předcházelo a jakou má vlastně jejich původní vztah minulost...,“ uzavírá terapeut.
Související
-
Spojila je i nevěra bývalých partnerů. A milenka nerozdělila. Příběh Lásky, která hory přenáší
Dáša a Kamil spolu žijí dlouhé roky. A dodnes působí jako zamilovaný pár. Vždycky to ale tak růžové nebylo. Jak se s nevěrou vyrovnali? Proč se nerozešli? Co jim pomohlo?
-
Nevěra není zabiják vztahu. Ale říkat lidem, aby si na ni zvykali, je blbost, tvrdí psycholog Vojtko
„Existují dva druhy nevěry: opustit a odpustit. Každopádně je to symptom toho, že ve vztahu něco hapruje,“ upozorňuje párový terapeut Jan Vojtko.
-
Válka Roseových? Vždy je lepší, když na párovou terapii přijdou oba dva, říká psychoterapeut
Odcizení, nevěra nebo příchod dítěte jsou nejčastějšími důvody, proč páry vyhledávají párového terapeuta. Co ale dělat, když jeden z páru terapii odmítá?
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka