Kde se vzala záhada malinových zrníček? A dá se vyrobit džem bez cukru? Prozradí dTest

Asi každý tuší, že mezi marmeládou a džemem je rozdíl. Zatímco džem se vyrábí z jakéhokoliv ovoce, marmeláda se aktuálně může vyrábět pouze z citrusů. To se ovšem velmi brzo změní, protože EU minulý rok vydala směrnici, která umožňuje, aby se ve státech, kde tomu tak bylo zvykem, i džemu mohlo říkat marmeláda.

Zmatení spotřebitelé i výrobci

V kategorii džemů předpisy rozlišují hned šest různých druhů výrobků, u kterých se liší požadavky na obsah ovoce a cukru. Klíčový je přitom přívlastek před slovem džem na etiketě.

„Pokud je na etiketě slovo výběrový anebo extra, značí to vysokou jakost. S tím rozdílem, že na obyčejný džem stačí na kilogram 350 gramů malin, zatímco u extra džemu to musí být 450 gramů,“ vysvětluje redaktor spotřebitelského časopisu dTest Jan Maryška s tím, že to zdaleka není všechno.

Čtěte také

Za svůj džem dostala gurmánského Oskara. Mnoho skvělých chutí je jen dílem náhody, říká marmeládovnice

„Džemy se dále ještě dělí na několik podkategorií podle toho, kolik obsahují cukru. Rozlišují se džemy obyčejné nebo extra, které mají více než 60 procent cukru. Džemy extra speciální, které jsou o něco méně doplněné cukrem. A džemy s nižším obsahem cukru,“ vypočítává a podotýká, že bez cukru se marmeláda nebo džem prakticky udělat nedá.

Problematiku dále komplikuje to, že vedle marmelád a džemů existují ještě rosoly, které se vyrábějí nikoli z celého ovoce, ale pouze z ovocné šťávy. A třešničkou na dortu jsou potom ovocné pomazánky, které stojí úplně mimo kategorie dané vyhláškou.

„Mohou ale vypadat úplně stejně jako džem. Akorát že u nich není žádný požadavek na obsah ovoce. Mohou se vyrábět třeba i ze směsi malin a jablek a obsah cukru v nich může být jakýkoliv.“

Záhada malinových zrníček

Zajímavostí je, že zmíněné pochoutky vyrobené z malin jsou vždycky na trhu těmi nejdražšími. I z tohoto důvodu si je spotřebitelská organizace dTest vybrala jako zástupce pro své testování.

Čtěte také

Blanka Milfaitová vařila marmeládu ve 40 zemích světa. Na obří marmeládu padlo 20 litrů šampaňského

Do testu bylo zařazeno celkem 14 druhů malinových džemů, u kterých byly laboratorně ověřovány základní kvalitativní parametry. „Výsledky byly převážně dobré, nicméně objevilo se i jedno velmi nepříjemné překvapení, kdy výrobce použil méně malin, než sliboval na obalu. Překvapil ale i džem, který obsahoval 84,1 % malin, což je hraniční hodnota z toho hlediska, že už nezbývá příliš prostoru na cukr, který džem dělá trvanlivým.“

Kromě obsahu ovoce a cukru se v laboratoři ale zjišťoval i obsah zrníček v malinových džemech. Důvodem je legenda z 90. let, kdy údajně výrobci skupovali čistá zrníčka po propasírovaných malinách a přidávali je do džemů, aby udělali dojem ovocnějšího výrobku. „Nic takového se nám ale prokázat nepodařilo. Podíl zrníček byl ve všech testovaných výrobcích přirozený a odpovídal podílu ovocné složky,“ uklidňuje závěrem Maryška.