Obarvené sladkosti, limonáda z dehtu, guma v jogurtu. Kterým éčkům se obloukem vyhnout? A kterých se bát nemusíte?

„Úplně největší vykřičník bych napsal u azobarviv, což jsou chemická barviva, která jsou vyráběna z hnědouhelného dehtu nebo z ropy. Přínosná pro naše zdraví ale nejsou ani umělá sladidla, umělá aromata, chemické zvýrazňovače chutí a vůní, chemické konzervanty a fosforečnany,“ vypočítává autor projektu Tuna versus Jan Tuna.

Ne všechna éčka je ale nutné hned zavrhovat. Některá, jako třeba betakaroten nebo lykopen, se do potravin přidávají zcela běžně a jsou naprosto neškodná. „To je i příklad kyseliny askorbové neboli vitamínu C, který nás dokáže při konzumaci uzenin ochránit před masivním vznikem rakovinotvorných nitrosaminů,“ dodává novinář.

Barva prodává

Vedle toho ale existují látky, které prokazatelně negativní účinek na lidské zdraví mají. Do potravin se přidávají proto, aby bylo jídlo levnější, dlouho vydrželo, a ještě hezky vypadalo. „Třeba zmíněná azobarviva způsobí, že je jídlo hezky obarvené, výrazné, a tudíž se i lépe prodává,“ popisuje Jan Tuna.

Čtěte také

Další „éčko“ dostalo stopku. Titanová běloba v potravinách končí, oznámili Jan Tuna a Hana Střítecká

Bohužel výzkumy prokázaly, že azobarviva a modrá barviva způsobují hyperaktivitu a poruchy soustředění. Vyvolat mohou i alergické reakce, například kopřivku, astma nebo atopický ekzém. Pokusy na hlodavcích naznačily i to, že by azobarviva mohla způsobovat karcinogenní problémy. „U lidí se to zatím úplně prokázat nepodařilo. Z hlediska preventivní opatrnosti je ale lepší se těmto potravinám a nápojům vyhýbat.“

Éčka v potravinách má povinnost jednou za 10 let přezkoumat Evropský úřad pro bezpečnost potravin. „Určuje jejich dávkování nebo zjišťuje nové skutečnosti a souvislosti. Jako se to teď třeba stalo u titanové běloby, u níž se neprokázalo, že by byla tak bezpečná, jak jsme si dosud mysleli,“ přibližuje ředitelka společnosti Fér potravina Hana Střítecká. „Na základě těchto podkladů pak Evropský parlament vydá příslušné nařízení, které platí ve všech státech EU,“ dodává.

Ředěné potraviny

Do potravin se kromě éček přidávají z mnoha důvodů i různé celulózy, škroby nebo guma. Tyto látky sice nejsou pro lidský organismus přímo škodlivé – většinu z nich lidské tělo ani neumí trávit –, problém je, že tyto látky ředí kvalitu potravin. „Takže místo toho, abychom konzumovali dostatečné množství masa nebo mléčné složky, jíme gumu nebo celulózu, které nám sice pokrm zpevní, ale nahradí jeho výživnou část,“ uzavírá Hana Střítecká.