Fyzický kontakt on-line svět nenahradí. Jak moderní technologie rozumně regulovat?

Výzkumy dopadů používání moderních technologií na duševní zdraví potvrzují vlivy negativní i pozitivní. Díky technologiím se lépe a rychleji učíme nebo získáváme informace, problémem ale bývá, že nástroje, které jsme k tomu vyvinuli, neumíme dobře používat. „Sociální média, umělá inteligence nebo telefony jsou fantastické pomůcky, které ale často používáme sami proti sobě. Bohužel se neumíme zastavit, abychom si řekli, jak je budeme používat, aby nás posouvali pouze dopředu,“ zamýšlí se psycholožka Dana Cooke.

Drtička lidské psychiky

Řada uživatelů tak může vlivem technologií trpět depresemi, poruchami spánku nebo nízkým sebevědomím, což může zejména u mladé generace vést až k psychiatrickým onemocněním. U starších lidí hraje roli pocit izolovanosti a odpojení, pokud jim užívání technologií příliš nejde. „U obou skupin jsou pak problémem pocity osamělosti, protože ať děláme, co děláme, člověk je tvor společenský, potřebujeme fyzický kontakt, který on-line svět nikdy nemůže nahradit.“

Čtěte také

Děti trpí přehnanými očekáváními nás dospělých i kritikou na sociálních sítích. Naslouchejte jim

Moderní technologie samozřejmě není nutné hned ze svého života vyřazovat. Podle Dany Cooke stačí rozumná seberegulace. „Je to jako s dortem. Když si dáme zelenou, sníme ho klidně celý na posezení. V tu chvíli se nestane nic, ale důsledky budou znát. Stejně tak extrémní je nedat si ani kousek. Stejné je to i s technologiemi, kde by se regulace měla odvíjet od věku i způsobu použití. Důležité je si uvědomit, že jde o pomůcku, která je jako břitva. Buď nám pomůže, nebo nás podřízne,“ vysvětluje za použití metafor psycholožka.

Zejména u dětí je pak nutné pečlivě sledovat, co s nimi užívání technologií dělá, a čas strávený na mobilních telefonech nebo u počítače regulovat. „Hlavně u teenagerů je to důležité, protože sociální sítě mohou mít na jejich psychiku opravdu dramatický dopad. Stanovování pravidel je však mnohdy kámen úrazu a velký zásah do vztahů mezi rodiči a dětmi. Řešením ale není dítěti uhýbat, ale vést s ním diskusi. Vysvětlovat důvody omezení, ale také jít jim jako dospělí příkladem.“

Co sítě neprodávají?

Pomoct může i uvědomění, že spirálu frustrace, negativních emocí a pocitů vlastní nedostatečnosti a méněcennosti způsobuje to, že sociální média prodávají pouze výsledný produkt, který je dokonalý. Pro mnohé lidi je ale takový stav těžko dosažitelný. „Dřinu, která za tím je, nutnost na sobě pracovat, ať už člověk rozvíjí cokoliv, sociální sítě neprodávají. Proto je nutné kriticky přemýšlet, k cíli se posouvat pomalými realistickými kroky a být vděčný ne za koncový produkt, ale za cestu k němu," dodává Dana Cooke.