Rychlost stárnutí ovlivňuje naše psychika. Životní optimisté a lidé aktivní stárnou pomaleji
Stáří je přirozenou součástí života. Přesto mnoho z nás cítí úzkost a strach právě z toho, co nás v tomto období čeká. Ztráta vitality, osamělost, zdravotní problémy – to jsou jenom některé z obav, které nás mohou provázet. Jak stárnout šťastněji?
S přicházejícím stářím ubývá fyzických i psychických sil, klesá naše vnímavost i schopnost rychle reagovat. Dobré je ale si uvědomit, že stárneme od samého narození. A proto není nutné smutnit. „Stárnutí je přirozená součást života. Nemine nikoho. Každý si postupně projde dvěma velkými zlomy stárnutí, pubertou a obdobím před padesátkou. Takže hroutit se z toho ničemu nepomůže,“ říká psycholožka Ivana Dlouhá.
Zákon přírody
I když je ale stárnutí dané, každý z nás stárne jinak rychle. Může za to naše psychika. „Pokud budeme na svět koukat jako škarohlídi, bude pro nás každý den velmi obtížný. Pokud ale budeme vděční, že tu můžeme být pro ty, které máme rádi nebo kteří nás potřebují, i kdyby to byla jen kočka nebo pes, bude stárnutí optimističtější.“
Čtěte také
Životní optimismus přitom nejvíce ovlivňuje náš zdravotní stav. Málokdo si ale užívá stáří ve zdraví. Podle psychoterapeutky bychom tedy měli dělat všechno pro to, abychom ke konci žili alespoň částečně plnohodnotný život, ještě předtím, než zestárneme. „Život, kdy už jen ležíme, nemáme žádné podněty a čekáme, kdo se na nás přijde podívat, je totiž velice těžký a pro optimismus už tam příliš místa není.“
Bohužel uvědomění, že už jsme starší, přichází už před 50. rokem. „Je to tím, že odejdou děti a my zůstáváme jen s partnerem nebo sami. Najednou máme více času a zaměřujeme pozornost sami na sebe. Mnohé to zaskočí a nevědí, co si počít. Proto je důležité pěstovat koníčky a budovat vztahy ještě předtím, abychom pak měli na co navázat. Hlavní je nesedět osamoceně doma,“ doporučuje lékařka.
Umění propustit
Spousta lidí se ale více než na svůj vlastní život upíná na své děti. „Je třeba si uvědomit, že děti už jdou jinou cestou. Musíme je umět propustit, i když je to těžké. Ale co může máma a táta chtít víc než postavit dítě do života a koukat, jak je šťastné,“ dodává Ivana Dlouhá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
