Iva Holmerová: Místo léků předepsaná aktivita v přírodě? Projekt Recetas chce zmírnit osamělost starých lidí

Základem vědeckého projektu Recetas je takzvané sociální předepisování. Tedy předepisování něčeho jiného, než jsou jenom léky. „My jsme totiž navyklí, že když jdeme k lékaři, budeme vyšetřeni a dostaneme vhodné léky. Ale už staří klinikové tvrdili, že k léčebnému plánu patří i správný režim a vhodná dieta. A na to my zapomínáme,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... ředitelka Gerontologického centra v Praze Iva Holmerová.

Čtěte také

Iva Holmerová: Nejsme zvyklí starat se o své zdraví sami. Barevná pilulka není vždycky správná cesta

Cílem projektu je tedy snaha doporučovat, a to zejména starším lidem, komunitní činnosti, které jsou nějakým způsobem vázány na přírodu. „Jde o aktivity, o kterých si myslíme, že by měly příznivě působit na zdraví. Může to být procházka, cyklistika, nordic walking nebo zahradničení. Někdy v budoucnu by se pak tyto aktivity mohly stát součástí doporučení lékařů. My totiž od medicíny stále očekáváme hodně. Pro vlastní zdraví ale tak moc ochotní udělat nejsme.“

Sami v davu

Projekt s mezinárodní účastí je omezen na velká města. Důvodem je hlavně to, že v metropolích žijí lidé mnohem více osaměle. „Osamělost nebo osamocenost je samozřejmě subjektivní pocit, který je provázán se sociální izolací. Neplatí paušálně, že ten, kdo má málo kontaktů, se nutně cítí osamocený. Vědecké studie nicméně hovoří jasně o tom, že ve městech je osamocenost mnohem více akcentována.“

Čtěte také

Iva Holmerová: Smysluplná činnost nás naplňuje. Posouvat hranici důchodu bychom ale neměli

Dáno je to zejména mnohem větší anonymitou, ale také většími bariérami, které s sebou město nese. „Jsou to třeba činžovní domy bez výtahů, stará zástavba městských center, ale také bariéry sociální. Není prostě dostatek podpůrných sítí, které by lidem pomáhaly,“ vysvětluje Holmerová.

„Kvalita života starších lidí je pak tímto velmi poznamenána. Osamělost totiž souvisí s depresivitou, a ta je zase dalším rizikovým faktorem mnoha dalších onemocnění. Přínosem zmíněných aktivit by tedy mělo být zmírnění osamělosti a zlepšení kvality života a zdravotního stavu starších lidí.“

Pozitivní výsledky

Pilotní část českého projektu přinesla velmi dobré výsledky. „Klienti byli na procházce na Hradčanech, zúčastnili se grilování v zahradě našeho centra, navštívili botanickou zahradu a podobně. Byli jsme velice potěšeni, že lidé spolu začali komunikovat i mimo tento projekt.“

Podobně optimistické výsledky ale mají i v Helsinkách, kde se starší populací ve městech pracují vědci dlouhodobě. „Tam šlo vlastně o celonárodní projekt, který ukázal, že sociální aktivity působí příznivě. Postupně se to stalo i součástí jejich národní strategie podpory zdraví. Pevně věřím, že i v Česku se o tom bude hovořit více, protože je to nesmírně důležité,“ doufá Holmerová.