Mimo rozhlas:
Narodila jsem se jako čtvrtá dcera široké, divadlem podmíněné rodiny. Co do biologické a genetické předurčenosti jsem ovlivněna nejen právě dědící se láskou k divadlu, ale také krví španělskou a německou. Jako správný blíženec jsem se už v dětství věnovala nejrůznějším zálibám, jako byl klavír, balet, rytmika, flétna, výtvarka, step, francouzština.
A zcela proti očekávání „správného blížence“ jsem u lecčeho i dlouhá léta vydržela. Vystudovala jsem Vyšší odbornou školu hereckou v Praze Michli, obor herečka/moderátorka. V prosinci roku 2006 jsem se vdala a v červnu 2007 se nám narodil syn Antonín.
Miluji a hraji divadlo, občas se objevím i v televizním pořadu, seriálu a třeba i ve filmu. Jsem taky patronkou několika organizací, jako je Veselý senior nebo dětského oddělení Slezské nemocnice v Opavě.
Co mě baví:
Mám ráda štrúdl, ledovou sprchu a hvězdnou oblohu. Nemám ráda rýmu, zabedněnce a odpadky. Ráda stojím na břehu moře, nerada stojím ve frontě v supermarketu. Líbí se mi, když se druhý usmívá a nelíbí se mi, když mi metro ujede před nosem.
Všechny články
-
Postěžovat si? To nikoho nezajímá, svěřuje se Sabina Laurinová
„Moje děti si ze mě dělají legraci, že si zase stěžuji na natáčení,“ vypráví se smíchem herečka v Blízkých setkáních. „Je to tvrdá práce, ale jsem šťastná, že ji mám.“
-
V osmi letech jsem si řekl, že jednou napíšu knihu o Janu Žižkovi, vzpomíná historik Petr Čornej
Šestnáct let sbíral materiál pro svoji knihu Jan Žižka, život a doba husitského válečníka. „Bádání nespí a přichází stále s novými detaily,“ upřesňuje historik.
-
„Umím plakat. Rád ale zažívám radost a i o tom je ten příběh,“ popisuje svoji novou knihu Jan Budař
Je nejen oceňovaným hercem, ale i spisovatelem. Příběh lásky je nejnovějším literárním počinem Jana Budaře. O čem knížka vypráví?
-
Pohřeb se koná ještě za života, přibližuje rituály indiánů Mnislav Zelený – Atapana
Když jsem se vrátil do Peru, tak mě indiáni neobjímali, ale přirozeně navázali tam, kde jsme skončili před 46 lety, říká etnolog Mnislav Zelený – Atapana.
-
Člověk se musí naučit nejen naslouchat, ale i chápat, doporučuje filozofka Hogenová
Žít přítomný okamžik a udělat si na sebe čas. To umí málokdo. Filozofka Anna Hogenová má jasno: „Je nevyhnutelné se vyvázat z těch neustálých: toto či tamto musím.“
-
Jako mladý jsem bojoval s mesiášským komplexem, přiznává Josef Klíma
„Prvních dvacet let jsem se věnoval velkým kauzám. Kdo koho zabil a kdo ukradl půl miliardy. Před pár lety jsem z toho vystoupil,“ prozrazuje investigativní novinář.
-
Ve střevech jsou dvě kila mikroorganismů. Pečujte o ně, radí lékař funkční medicíny Vojáček
„Dokud jste živí, můžete se uzdravit,“ říká lékař funkční medicíny Jan Vojáček. „Nejsme ale šarlatáni. Nemůžeme slíbit, že se uzdravíte. Víme ale, co musíte změnit.“
-
Na italské módě jsem prodělal, vzpomíná na své podnikání Petr Rychlý
„Pro mě je to první setkání s diváky od začátku koronaviru,“ přivítal se s posluchači v Radiocafé Vinoradská 12 herec Petr Rychlý. Během rozhovoru sršel historkami.
-
„Musím přemýšlet, jestli si už tykáme, nebo jestli jsme už milenci.“ Roman Zach u Terezy Kostkové
„Po dlouhé době nehraju doktora, ale architekta,“ pochvaluje si novou seriálovou roli herec Roman Zach. Co se teď v jeho životě ještě mění?
-
Ve filmech musím občas zestárnout, tvrdí herečka Jana Švandová
Každý jí říká, jak dobře vypadá. V herecké profesi je to často nevýhoda, dodává Jana Švandová. Řeknou, na babičku ještě nevypadá a na mladou je stará.
Stránky
- « první
- ‹ předchozí
- …
- 66
- 67
- 68
- 69
- 70
- …
- následující ›
- poslední »