Složení limonád se v jednotlivých státech liší. Češi pijí sladidla, ukázalo srovnání dTestu

10. duben 2021

Ohledně složení potravin se obvykle hovoří o dvojí kvalitě, tak jednoduché to ale není. Složení potravin se totiž liší stát o státu. Potvrdilo to i porovnání citrusových limonád časopisu dTest.

Čtěte také

Odlišnosti ve složení potravin podle redaktora časopisu dTest Jana Maryšky jsou někdy ve prospěch českých zákazníků, někdy ale naopak těch zahraničních. „Nedá se to zobecnit, ale srovnání citrusových limonád, které jsme dělali, nám ukázalo, že skutečně se složení v jednotlivých státech liší a opravdu jsme našli i případy, kdy složení limonád nabízených v zahraničí bylo z našeho pohledu hodnotnější než to, které se nabízí u nás.“

Chuť nebyla stejná

Časpis dTest do srovnání zařadil pomerančové a citronové limonády nejznámějších značek. Porovnával Fantu a Sprite od značky Coca-Cola a Mirindu a 7 Up značky Pepsi Cola. Výrobky pořídil dTest v České republice, ale také v Německu a Polsku. Nakupoval takové limonády, o kterých by si podle Maryšky běžný spotřebitel mohl myslet, že jsou oslazeny pouze cukrem.

Porovnání dTestu ukázalo, že limonády z různých zemí nechutnají stejně. „Nejzásadnější rozdíl, který jsme objevili, se týká použitých sladidel,“ zmiňuje Jan Maryška. 

Místo cukru sladidla

Výrobky podle něj přitom na sobě nedeklarovaly, že jsou „light“, ani že jsou – s jedinou výjimkou, nízkokalorické. „Proto jsme k nim přistupovali jako k běžným plnotučným limonádám, když to tak řeknu. Ukázalo se, že výrobky, které jsme si přinesli z českých obchodů, vždy kromě fruktózo-glukózového sirupu, případně cukru, obsahovaly i náhradní sladidla.“

Výsledky srovnání: 

●Ze čtyř srovnávaných skupin si třikrát odnesl první místo výrobek z Německa. Nejmarkantnější příklad je například limonáda Sprite, kdy se německý Sprite ochucuje přídavkem citronové šťávy, což v Polsku ani v Česku neplatí.

●Podobně srovnání hodnotilo i 7 Up a Mirindu .

 

To však nebyl případ zahraničních limonád. Nejméně náhradních sladidel pak obsahovaly německé výrobky. Obecně ale podle redaktora dTestu platí, že jakákoliv náhradní sladidla, která se smějí přidávat do potravin, jsou bezpečná.

Pitný režim

Na dotaz, proč výrobci v České republice sladidla do limonád přidávají, reagovali podle Maryšky vysvětlením, že se tak snaží snížit obsah cukru.

A jak škodlivý je tedy cukr v limonádách? Podle Maryšky je důležité si uvědomit, že limonáda nikdy nemůže sloužit jako základ pitného režimu. „To znamená, že se k ní vždy musíme chovat jako k dezertu. A s tímto způsobem bychom je měli konzumovat.“

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.