Politolog Just: Tak vyhrocené finále jsme ještě nezažili. Vášně ale nesplasknou ani po volbách
Vystřelená nábojnice, anonymní dopisy, konec kontaktní kampaně i zrušení mítinků kvůli nemoci. Tak vyhrocené volební finále Česká republika ještě nezažila. Nakolik je prezidentskými volbami společnost rozdělená? Co ji štěpí? A není přímá volba prezidenta pro českou společnost destabilizující? Politolog Petr Just v audiozáznamu ještě přiblíží zákulisí předčasných parlamentních voleb na Slovensku a vysvětlí, jaké šance na návrat má Robert Fico.
„To, co se teď v mezidobí děje, mě bohužel vůbec nepřekvapuje,“ přiznává politolog z Metropolitní univerzity Praha Petr Just. „Připouštím, že i před pěti a deseti lety jsme zažívali vyhrocené kampaně. Oproti tomu, co se děje dnes, to ale byla ještě relativně poklidná doba.“
Na vině je podle politologa samotný kontext přímé volby, která už sama o sobě má v sobě zakotvenou mnohem větší polarizaci společnosti. „A pak je to Andrej Babiš. Kandidát, který je znám svou tvrdou agresivní kampaní. Tudíž jeho přítomnost ve druhém kole logicky podobné kroky a podobnou polarizaci ještě více prohlubuje a vyvolává.“
Kdo zasype příkopy?
Vášně podle Petra Justa ale neutichnou ani po volbách. „Klid bude jen dočasný. Jsme hluboce rozdělená společnost. Příští rok tu budou volby evropské, senátní a krajské, takže možností pro to, aby se opakovaně dostávaly do společnosti různé štěpící názory, bude celá řada.“
Čtěte také
Dělení na dvě pomyslné skupiny a prohlubování příkopů se tak bude dít znovu jen v jiných konturách. „Podobnou situaci jsme viděli před pěti lety při prezidentském finále Zeman–Drahoš. Ani tehdy se příkopy nezasypaly. A ti, kdo byli zastánci jednoho nebo druhého kandidáta před pěti lety, jsou dnes možná stejným způsobem formováni, jenom za jinými kandidáty.“
Příkopy ve společnosti dnes podle politologa živí i fixace na témata, která z velké části nemají s prezidentstvím nic společného. „Voliteli jsou běžní občané, kteří chtějí řešit sociální a ekonomické problémy, inflaci, ceny energií... Média jakožto prostředník mezi společností a politiky tato témata tlumočí. Jenže prezident má jen velmi málo možností, jak zasáhnout do sociální a ekonomické politiky. V oblasti ekonomiky v podstatě jen jmenuje členy ČNB, ale jinak všechna socioekonomická témata jsou v kompetenci vlády.“
Volba spasitele
To však naráží na fakt, že lidé si tyto kompetence do postavy prezidenta projektují. „Jako kdyby hledali mesiáše, spasitele, který ochrání všechny aspekty jejich životů. Chtějí, aby stál při nich, a když je nějaký problém, aby se ozval. Kompetence na to ale nemá.. Vahou své autority ale může tato témata otevírat.“
Čtěte také
Nadměrná očekávání od prezidentského úřadu plynou podle Justa možná i z toho, že řada lidí se cítí nereprezentována. „Když už nemají přímý vliv na složení vlády, vnášejí naději alespoň do přímé volby prezidenta, kterého si sami vybírají. Pravomoce pomoct v nouzi ale prezident nemá.“
Je tedy přímá volba vůbec přínosem? „V tomto kontextu se zdá, že skutečně přímá volba prezidenta nezapadá do parlamentarismu, tedy do systému, kde klíčové výkonné kompetence má v rukou vláda, která vychází z parlamentu. V takovémto systému není nezbytně nutné – a někdy se zdá, že je to až škodlivé a destabilizující –, aby prezident byl volen přímým způsobem,“ uzavírá Petr Just.
Související
-
Vladimíra Dvořáková: Pravomoci hlavy státu? Obávám se, že v tom nemají jasno lidé ani prezidenti
Česko se chystá na třetí přímou volbu prezidenta. Jaké paralely s předchozími volbami se nabízejí? Jaké ambice mají kandidáti? A jak post hlavy státu vnímají sami voliči?
-
Jan Kubáček: Pánové, a teď odkryjte karty. Druhé kolo vyhraje ten, kdo se bude ostřeji bít za voliče
Češi o víkendu rozhodli o tom, kdo postoupí do 2. kola prezidentské volby. Co ukazuje rozložení podpory Petra Pavla a Andreje Babiše? Kde načerpají nový volební potenciál?
-
Lubomír Kopeček: Havel i Klaus cítili mantinely parlamentního systému. Přímá volba to ale změnila
Česko bude už za dva měsíce vybírat novou hlavu státu. Jak moc přímá volba ovlivňuje prezidentský aktivismus? A jak úřad prezidenta ovlivnili tři polistopadoví prezidenti?
Čekání na prezidenta
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.