Petr Just: Změna zákona o volbě hlavy státu? Držím palce. Debatovalo se o tom už před 10 lety

5. prosinec 2022

Do volby prezidenta zbývá necelých šest týdnů. Půjde o poslední přímou volbu podle stávajícího zákona, jak slibují politici? Proč se o nutnosti úpravy mluvilo už před 10 lety? A je druhé kolo volby přežitkem, nebo užitečným nástrojem? Politolog Petr Just v audiozáznamu ještě připomene životní jubileum Karla Schwarzenberga a jeho kandidaturu na prezidenta v roce 2013 a vysvětlí pozadí tzv. sarajevského atentátu v české politice.

Nejnovější díl

Podcast Čekání na prezidenta

O tématech 2. kola voleb debatují ústavní právník Jan Kysela, filozofka Tereza Matějčková, komentátor Petr Nováček a moderátor Jan Pokorný.

Finalisté prezidentské volby Petr Pavel a Andrej Babiš
Přehrát

Změnou zákona se chce po volbě zabývat ministr vnitra Vít Rakušan. Chce tak reagovat na spory ohledně uznávání a neuznávání podpisů pro kandidaturu. Ministerstvo vnitra si totiž zákon vykládá jinak než soudy.

„Vyjasnění některých sporných pasáží by bylo prospěšné,“ souhlasí v pořadu Jak to vidí... politolog Petr Just. „Podobné výroky jsme nicméně slyšeli už před deseti lety. Nic se ale nestalo, což je skutečně škoda. Pokud to tedy teď současné vedení ministerstva vnitra myslí vážně, já mu budu rozhodně držet palce.“

Sporné pasáže přímé volby

Největší debaty se vedou o tom, zda se mohou poslanci a senátoři podepsat pod kandidaturu vícero uchazečů. A kdy vlastně může kandidát tyto podpisy začít sbírat. „Máme tu totiž ten absurdní scénář, že už teď si můžete sesbírat podpisy pro volby, které budou třeba za dvacet let.“

Čtěte také

Problematické je ale i posuzování podpisů pod občanskými nominacemi. „Už po první zkušenosti s přímou volbou prezidenta před deseti lety se zvažoval model snížení počtu podpisů a nutnost jejich ověření. K tomu ale zřejmě při sběru na ulici nedochází. Údaje jsou neúplné, nebo jsou chybné, nebo se vztahují k osobě, která třeba neexistuje, nebo k osobě, která již zemřela,“ vypočítává politolog.

O velké chybovosti u podpisů občanských kandidátů se ale vědělo už před deseti lety. „Kdyby se s tím něco dělalo už tenkrát, zamezilo by se současným problémům. Možná právě proto klesá počet kandidátů prostřednictvím občanské petice. V prvních volbách šlo šest z devíti kandidátů přes občanské petice. Před pěti lety už to byli pouze tři z devíti. A dnes to jsou pouze dva – Petr Pavel a Danuše Nerudová.“

Stopka extremistům

Výhrady se ozývají i proti dvoukolovému systému voleb, jehož největším minusem je jednoduše to, že voliči jsou nuceni jít k volbám dvakrát. „U prezidentských voleb sice nehrozí, že by v druhém kole byla voličská účast nízká. Úřad prezidenta má u nás pořád poměrně velký význam. Nicméně výhodou jednokolové metody by byla její jednoduchost. Hned druhý den bychom věděli, kdo je novým prezidentem.“

Dvoukolový systém voleb má ale nesporně i své výhody. Eliminuje totiž extremistické kandidáty. „I kdyby se nějaký extremistický kandidát dostal do druhého kola, s velkou pravděpodobností voliči zvolí pod heslem menšího zla jeho umírněnějšího kandidáta. I to ale často bývá považováno za nevýhodu dvoukolového systému. Protože ne vždy takový vítěz reprezentuje skutečnou většinovou vůli lidu,“ uzavírá Petr Just.

autoři: Zita Senková , Petr Just , opa
Spustit audio

Související

Čekání na prezidenta

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová